Mysleli jste si, že agenturní zaměstnanci nemají nárok na cestovní náhrady při přesunu k uživateli? Omyl! Nejvyšší správní soud rozsekl, kdy a proč má i cesta v rámci jedné obce zásadní daňové důsledky. Pravidelné pracoviště a místo výkonu práce nejsou totéž, a špatné nastavení může stát firmy i zaměstnance tisíce. Zjistěte, jak se vyhnout zbytečným daňovým potížím.
Text vychází z judikátu č. 3504/2017 Sb. NSS, Daň z příjmů: náhrady cestovních výdajů; pracovní cesta; agenturní zaměstnávání
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2016, čj. 2 Afs 177/2016-14)
NahoruO co v judikátu šlo
Nejvyšší správní soud řešil, zda agenturní zaměstnanci mají při cestách z místa uvedeného v pracovní smlouvě (například sídlo agentury nebo bydliště) do místa faktického výkonu práce u uživatele nárok na cestovní náhrady, a zda jsou tyto náhrady osvobozeny od daně z příjmů. Šlo o spor mezi agenturou práce a finančním úřadem, který tvrdil, že tyto náhrady nejsou cestovními náhradami ve smyslu zákoníku práce a měly by být zdaněny.
NahoruPravidelné pracoviště pod lupou
Pokud agentura práce a zaměstnanec nesjednají ve smlouvě pravidelné pracoviště, platí automaticky místo výkonu práce uvedené ve smlouvě (například sídlo agentury nebo bydliště zaměstnance). Cesta do místa, kde zaměstnanec fakticky pracuje u uživatele, se pak považuje za pracovní cestu. To znamená, že zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady, a tyto náhrady nejsou předmětem daně z příjmů.
NahoruPraktické dopady pro firmy a zaměstnance
Pro agentury práce je klíčové správně definovat místo výkonu práce ve smlouvách. Pokud pravidelné pracoviště není sjednáno, může i cesta v rámci jedné obce znamenat nárok na cestovní náhrady. Zaměstnanci si tak mohou nárokovat proplacení cest, které by jim jinak nenáležely, a firmy nemusí tyto částky danit. Špatné nastavení smluv ale může vést ke sporům s finančním úřadem a doměřování daně.
NahoruJak předejít daňovým problémům
Finanční úřad může zkoumat, zda není místo výkonu práce ve smlouvě nastaveno účelově. Pokud by například agentura měla sídlo v obci, kde fakticky nefunguje, jen proto, aby vyplácela cestovní náhrady, může to být považováno za obcházení zákona. Důležité je mít všechny skutečnosti dobře zdokumentované a smlouvy nastavené podle reality.
NahoruCo to znamená pro agenturní zaměstnávání
Tento judikát přináší jasnější pravidla a chrání zaměstnance před znevýhodněním oproti kmenovým zaměstnancům. Agenturní zaměstnanci mají mít stejné podmínky pro cestovní náhrady jako ostatní, pokud splní zákonné podmínky. Pro agentury práce je to zároveň varování, že formální nastavení smluv nesmí být v rozporu se skutečným stavem.
NahoruDaňová past: Neopatrné nastavení smluv může vést k doměření daně i penále
Pokud agentura práce nebo zaměstnanec podcení správné nastavení pracovních smluv, může je čekat nemilé překvapení v podobě daňové kontroly a doměření daně včetně penále. Finanční úřad má právo zkoumat, zda nejsou cestovní náhrady vypláceny účelově, například když je sídlo agentury jen „na papíře“ daleko od skutečného místa výkonu práce. V takovém případě může úřad rozhodnout, že nejde o skutečné cestovní náhrady a požadovat doplacení daně.
Rizikem je také nedostatečná dokumentace skutečného výkonu práce a cest zaměstnance. Pokud agentura práce neprokáže, že zaměstnanec opravdu cestoval mezi sjednaným místem výkonu práce a místem u uživatele, může být cestovní náhrada zpochybněna a zdaněna jako běžný příjem. To může znamenat nejen doměření daně, ale i penále a úroky z prodlení.
Další hrozbou je nejednotný výklad pravidelného pracoviště a místa výkonu práce mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud se strany neshodnou, kde je „pravidelné pracoviště“, může to vést ke sporům a nejistotě, zda má zaměstnanec na cestovní náhrady vůbec nárok. Tento zmatek může…
