Platba třetí osoby na účet exekutora během exekuce? Opravdu to znamená vymožení a konec exekuce? Nejvyšší soud rozebral, kdy exekuce zaniká a kdo vlastně platí náklady. Právníci, připravte se na ostré kontury mezi exekucí, insolvenčním řízením a odměnou exekutora. Tento judikát mění zažité představy o „dobrovolném“ plnění v exekuci. Kdo zavinil zastavení exekuce a kdo na tom tratí?
NahoruO co v judikátu šlo
Judikát řeší otázku, zda platba třetí osoby na účet soudního exekutora po doručení usnesení o nařízení exekuce představuje vymožené plnění, a jaký to má dopad na zánik exekuce, náklady exekuce a odměnu exekutora. Soud se zabýval situací, kdy v exekučním řízení třetí osoba plní za povinného, a to v době, kdy zároveň probíhá insolvenční řízení na majetek povinného. Klíčová právní otázka byla, zda má být exekuce zastavena pro zánik pohledávky, nebo zda došlo k jejímu „provedení“ a jak se to promítne do nákladů exekuce (§ 47 odst. 5 zákon č. 120/2001 Sb., § 268 odst. 1 písm. g) zákon č. 99/1963 Sb., § 109 odst. 1 písm. c) zákon č. 182/2006 Sb.).
NahoruRozlišení mezi zastavením a provedením exekuce
Nejvyšší soud jasně konstatoval, že pokud je v rámci exekuce uhrazena vymáhaná pohledávka (včetně příslušenství a nákladů) na účet soudního exekutora, jde o vymožené plnění, nikoli o důvod pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. g) zákon č. 99/1963 Sb. Exekuce tak zaniká jejím „provedením“, nikoli zastavením. Prakticky to znamená, že povinný (nebo třetí osoba podle dohody) nemůže „uniknout“ nákladům exekuce tím, že zaplatí až po zahájení exekuce.
NahoruDopady insolvenčního řízení na exekuci
Judikát podrobně analyzuje vztah mezi exekucí a insolvenčním řízením. Pokud je na majetek povinného zahájeno insolvenční řízení, nelze exekuci provádět (§ 109 odst. 1 písm. c) zákon č. 182/2006 Sb.), avšak vydání usnesení o zastavení exekuce není úkonem, kterým by se exekuce „prováděla“. Exekuční soud tedy může rozhodnout o zastavení exekuce i za trvání insolvenčního řízení.
NahoruOdměna exekutora a náklady exekuce
Klíčovým aspektem je výklad odměny exekutora dle vyhlášky č. 330/2001 Sb. Pokud je plnění uhrazeno na účet exekutora po doručení usnesení o nařízení exekuce, má exekutor nárok na odměnu z vymoženého plnění. Pokud by však povinný plnil přímo oprávněnému ještě před doručením usnesení, exekutor by měl nárok jen na sníženou odměnu nebo minimální paušál.
NahoruPraktické důsledky pro praxi
Pro právníky je zásadní, že není-li pohledávka uhrazena před doručením usnesení o nařízení exekuce, povinný (nebo jeho „zachránce“) už nemůže ovlivnit povinnost hradit náklady exekuce v plné výši. Dále je významné, že exekutor není oprávněn podávat odvolání proti zastavení exekuce, ale může brojit proti výrokům o nákladech.
NahoruJudikatura k rozhraní exekuce a insolvence
Judikát sjednocuje dosavadní rozporuplnou judikaturu ohledně vztahu mezi exekucí, insolvenčním řízením a okamžikem zániku exekuce. Potvrzuje, že platba třetí osoby v době účinků insolvenčního řízení se považuje za vymožené plnění až po zániku těchto účinků.
NahoruDoporučení pro praxi
Právníci by měli klientům doporučovat, aby pohledávky hradili co nejdříve, ideálně před doručením usnesení o nařízení exekuce, pokud chtějí minimalizovat náklady. V opačném případě musí počítat s povinností hradit i náklady exekuce v plné výši. V insolvenčních situacích je třeba pečlivě sledovat účinky zahájení a zániku insolvenčního řízení.
NahoruNečekané náklady a právní pasti při pozdní úhradě dluhu v exekuci
Pokud povinný nebo třetí osoba uhradí dluh až po doručení usnesení o nařízení exekuce, vystavuje se riziku, že bude muset nést plné náklady exekuce v souladu s vyhláškou č. 330/2001 Sb. Exekutor má totiž právo na odměnu z vymoženého plnění, i když k platbě došlo „dobrovolně“, ale již v rámci exekuce. Toto pravidlo platí i v situaci, kdy platbu provede třetí osoba na základě dohody s povinným, což bývá v praxi častý pokus, jak minimalizovat škody.
Dalším rizikem je, že pokud v mezidobí probíhá insolvenční řízení, může být plnění poskytnuté třetí osobou považováno za vymožené až po zániku účinků insolvenčního řízení. To znamená, že v období trvání insolvence exekutor nesmí s plněním nakládat a povinný musí vyčkat na rozhodnutí insolvenčního soudu, což může vést ke zbytečným průtahům a právní nejistotě.
Exekutor není oprávněn podat odvolání proti usnesení o zastavení exekuce, ale může brojit proti výroku o nákladech.…
