Zaměstnanec údajně způsobil škodu tím, že nedodržel pracovní povinnost. Ale kdo opravdu škodu nese? Rozhodl soud a vysvětlil, jak to je s odpovědností státu a jeho částí. Čtěte dál a zjistěte, jak to ovlivní i vás.
Text vychází z judikátu č. 126/2018 Sb. rozh., Stát, Náhrada škody zaměstnancem
(Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 31 Cdo 2764/2016, ECLI:CZ:NS:2017:31.CDO.2764.2016.1)
NahoruJak to celé vzniklo
Jeden zaměstnanec státu měl poslat oznámení o zrušení veřejné zakázky, ale poslal ho pozdě. Kvůli tomu stát musel zaplatit pokutu. Zaměstnavatel chtěl po zaměstnanci, aby tuto škodu nahradil.
NahoruKdo je vlastně škodu platí
Soud řekl, že stát je jako celek ten, kdo škodu nese. Organizační část státu, kde zaměstnanec pracuje, není samostatný vlastník majetku, ale jen spravuje státní peníze. Protože pokuta byla jen přesun peněz uvnitř státu, žádná skutečná škoda nevznikla.
NahoruCo to znamená pro vás
Pokud pracujete pro stát, škoda se posuzuje jako škoda celého státu, ne jen jeho části. A škodu musí zaměstnanec nahradit jen tehdy, když stát opravdu o peníze přijde. Takže někdy nemusíte platit, i když něco pokazíte.
NahoruMůže vás stát žádat o náhradu škody, i když stát neztratí peníze?
Může se stát, že uděláte chybu a někdo po vás bude chtít zaplatit škodu. Ale pokud stát jako celek o peníze nepřijde, nemusíte škodu nahradit. To ale neznamená, že můžete bez obav porušovat povinnosti.
Pokud pracujete pro stát, je důležité vědět, že odpovědnost za škodu se vztahuje jen na opravdovou újmu státu. Přesun peněz uvnitř státního rozpočtu není škoda. Proto se vyplatí znát, kdy škoda vzniká.
Na druhou stranu, i když nemusíte škodu platit, stále musíte plnit pracovní povinnosti. Porušení může mít jiné následky, například snížení platu nebo kázeňské postihy. Proto buďte opatrní a dodržujte pravidla.
NahoruJak správně…