Když se zaměstnanec "ztratí": Může vás zachránit chyba v jednání s odbory?

 NahoruJádro sporu: Okamžité zrušení pracovního poměru a role odborů

V tomto judikátu se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. neplatné, pokud zaměstnavatel neprojednal absenci zaměstnance s odborovou organizací dle § 348 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. Zaměstnanec se bránil žalobou, že jeho absence nebyla neomluvená a že zaměstnavatel jednal účelově.

 NahoruRozhodnutí Nejvyššího soudu: Odbory nejsou všemocné

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že neprojednání absence zaměstnance s odbory dle § 348 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. nezpůsobuje automaticky neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Jinými slovy, rozhodnutí o neomluvené absenci je tzv. faktickým úkonem, který přísluší výhradně zaměstnavateli.

 NahoruPraktický dopad judikátu: Zaměstnavatel rozhoduje, ale musí být opatrný

V praxi to znamená, že zaměstnavatel nemusí mít souhlas odborů k okamžitému zrušení pracovního poměru z důvodu absence. Přesto je nutné, aby zaměstnavatel absenci s odbory projednal. Neučinění tohoto kroku samo o sobě nezpůsobí neplatnost, ale může vést k dalším komplikacím v případném soudním řízení.

 NahoruDůležitost důkazů: Elektronická evidence docházky nestačí vždy

Soudy nižších stupňů se zabývaly také otázkou důkazní hodnoty elektronické evidence docházky. Bylo zdůrazněno, že samotná elektronická evidence nemusí být dostatečná, pokud existují pochybnosti o její správnosti či úplnosti.

 NahoruIntenzita porušení povinností: Kdy lze okamžitě zrušit pracovní poměr?

Soud prvního stupně zdůraznil, že pro okamžité zrušení pracovního poměru musí být neomluvená absence intenzivní a trvající alespoň tři po sobě jdoucí dny. Tato hranice však není absolutní a soudy musí vždy posuzovat konkrétní okolnosti případu.

 NahoruRelativní vs. absolutní neplatnost: Kdy se může zaměstnanec bránit?

Odvolací soud označil okamžité zrušení pracovního poměru za absolutně neplatné s ohledem na porušení zásad pracovněprávních vztahů dle § 1a zákona č. 262/2006 Sb. Nejvyšší soud však upozornil, že neplatnost je absolutní pouze v případě, že jsou porušeny základní zásady pracovněprávních vztahů, jinak se jedná o neplatnost relativní.

 NahoruPoučení pro praxi: Zásadní význam správného procesního postupu

Judikát připomíná, že zaměstnavatelé musí dbát nejen na hmotněprávní, ale i procesní aspekty ukončování pracovních poměrů. Správný postup při projednání s odbory a důkladné dokazování jsou klíčové pro úspěch v případném soudním sporu.

 NahoruPozor na formální chyby! I drobné opomenutí může vést k soudnímu sporu

V praxi se ukazuje, že zaměstnavatelé často podceňují procesní postupy při okamžitém zrušení pracovního poměru. Judikát jasně ukazuje, že byť neprojednání s odbory automaticky neznamená neplatnost, může být využito zaměstnancem jako argument v soudním řízení.

Zaměstnavatelé by měli být obezřetní zejména při dokumentaci absence zaměstnance. Elektronická evidence docházky nemusí být dostačující, pokud existují pochybnosti o její správnosti, a je proto vhodné absenci ověřit i jinými způsoby.

Dalším rizikem je…