Myslíte si, že stačí do smlouvy o dílo napsat, že se řídí obchodním zákoníkem, i když nejste podnikatel? Tento judikát ukazuje, jak taková volba může objednateli zásadně zkomplikovat život a připravit ho o práva z odpovědnosti za vady. Nejvyšší soud se tu postavil proti snahám obcházet ochranu spotřebitele chytrými formulacemi. Zajímá vás, jak může jediná věta změnit celý právní režim smlouvy? Přečtěte si, proč je někdy lepší zůstat u občanského zákoníku!
Tento dokument pojednává o judikátu č. 60/2017 Sb. rozh., Smlouva o dílo
NahoruCo bylo předmětem sporu a jaká byla podstata problému
Judikát řeší situaci, kdy objednatel - nepodnikatel uzavřel se zhotovitelem smlouvu o dílo, v níž si strany dohodly, že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem, ačkoliv by normálně spadal pod občanský zákoník. Problém nastal, když objednatel chtěl reklamovat vady díla, ale soudy nižších stupňů aplikovaly přísnější pravidla obchodního zákoníku pro včasnost reklamace, což vedlo k zamítnutí jeho nároků.
NahoruVolba režimu obchodního zákoníku a její limity
Zásadní otázkou bylo, zda taková dohoda, která posouvá právní režim ve prospěch podnikatele, je platná. Nejvyšší soud konstatoval, že pokud volba obchodního zákoníku znamená zhoršení postavení objednatele-nepodnikatele (zejména v otázce reklamací), je tato dohoda neplatná (§ 262 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.).
NahoruPraktický dopad na reklamaci vad díla
Obchodní zákoník požaduje, aby objednatel reklamoval vady „bez zbytečného odkladu“, což je pro spotřebitele výrazně přísnější než občanský zákoník, který dovoluje reklamovat v záruční době (§ 649 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.). Pokud tedy smlouva o dílo uplatní obchodní zákoník bez výslovného zachování spotřebitelských práv, objednatel může o svá práva přijít.
NahoruNeplatnost dohody a návrat k občanskému zákoníku
Podle Nejvyššího soudu je taková dohoda neplatná jako celek a vztah se řídí občanským zákoníkem. To znamená, že objednatel má právo reklamovat vady v záruční době a není vázán striktními lhůtami obchodního zákoníku.
NahoruVýznam pro smluvní praxi
Judikát má zásadní dopad na praxi při uzavírání smluv o dílo, zejména v režimu spotřebitelských smluv. Právníci musí dbát na to, že volba obchodního zákoníku nesmí znamenat zhoršení postavení slabší strany a že ochrana spotřebitele je nepřekročitelnou hranicí.
NahoruKlíčové paragrafy a jejich interpretace
Judikát se opírá o § 262 a § 562 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. a § 649 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Výklad těchto ustanovení potvrzuje, že ochranné normy občanského zákoníku mají přednost, pokud je jedna ze stran spotřebitel.
NahoruDoporučení pro právníky v praxi
Při přípravě smluv o dílo pro nepodnikatele je třeba být extrémně opatrný při volbě právního režimu. Každá formulace, která by mohla znamenat zhoršení postavení objednatele, bude neplatná a soudy se vždy přikloní k ochraně spotřebitele podle občanského zákoníku.
NahoruPozor na smluvní pasti: Jediná věta vás může připravit o práva!
Zásadním rizikem je, že volbou obchodního zákoníku pro smlouvu o dílo, kde objednatel není podnikatelem, lze nevědomky přijít o spotřebitelská práva, zejména v oblasti reklamací. Mnoho právníků či podnikatelů má za to, že sjednáním obchodního zákoníku si zajistí „tvrdší“ režim, ale pokud to znamená zhoršení postavení objednatele, taková dohoda je neplatná. Riziko spočívá v tom, že objednatel může být při reklamaci vad odkázán na přísnější režim „bez zbytečného odkladu“, místo aby mohl vady reklamovat v celé záruční době.
Další nebezpečí představuje faktická neplatnost celé dohody o volbě práva - strany se domnívají, že se řídí obchodním zákoníkem, ale ve skutečnosti platí občanský zákoník. To může vést k nečekaným procesním překvapením a ztrátě důvěry ve smluvní vztahy.
Objednatelé často nevědí, že i když podepíší smlouvu s volbou obchodního zákoníku, ochrana spotřebitele je nepřekročitelná - a pokud soud zjistí, že došlo ke zhoršení jejich postavení, celá volba padá. Právníci musí proto velmi pečlivě analyzovat, zda volba obchodního zákoníku skutečně není v neprospěch slabší strany.
Riziko spočívá i v důkazní nouzi: pokud objednatel v dobré víře reklamuje vady v záruční době, ale zhotovitel tvrdí, že měl reklamovat bez zbytečného odkladu, může být objednatel v…
