Myslíte, že vám smlouva o sdružení zachrání krk před pokutou za švarcsystém? Tento případ ukazuje, že realita práce je důležitější než papíry. Na vlastní kůži to pocítil podnikatel, který za podnikání cizinců zaplatil 7,3 milionu korun. Zjistěte, proč soudy neřeší, co je napsáno, ale co se skutečně děje na pracovišti.
Tento dokument pojednává o judikátu č. 3553/2017 Sb. NSS, Zaměstnanost: nelegální práce
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 9. 2016, čj. 36 Ad 39/2014-73)*)
NahoruO co v případu šlo
V tomto judikátu soud řešil, zda uzavření smlouvy o sdružení (nebo společnosti podle nového občanského zákoníku) automaticky znamená, že se nejedná o nelegální práci, pokud lidé fakticky vykonávají závislou práci. Konkrétně šlo o podnikatele, který s desítkami cizinců uzavřel smlouvu o sdružení, ale ti ve skutečnosti pracovali v režimu typickém pro zaměstnance - na směny, podle pokynů, za měsíční odměnu, denně osm hodin.
NahoruSmlouva nestačí - rozhoduje realita
Soud jasně řekl, že nestačí mít v ruce smlouvu, která vztah formálně „překřtí“ na podnikání. Pokud práce nese znaky závislé práce (osobní výkon, soustavnost, nadřízenost a podřízenost, pokyny, pracovní doba), je to nelegální zaměstnávání, i když si na to všichni vystavíte živnostenské listy a podepíšete, co chcete.
NahoruPraktické dopady pro podnikatele
Podnikatelé, kteří se snaží obejít pracovněprávní předpisy pomocí švarcsystému, riskují obří pokuty (v tomto případě 7,3 milionu korun). Úřady a soudy se dívají na skutečný způsob výkonu práce, ne na to, jak je vztah popsán na papíře. Smluvní kreativita před zákonem neobstojí, pokud realita odpovídá zaměstnaneckému vztahu.
NahoruKdy je práce „závislá“
Judikát shrnuje znaky závislé práce: musí být vykonávána osobně, soustavně, pod vedením a pokyny „zaměstnavatele“, v jeho prostorách, za pravidelnou odměnu, často v přesně stanovené pracovní době. Pokud tyto znaky naplníte, je úplně jedno, jestli se tomu říká sdružení, spolupráce nebo podnikání.
NahoruŠvarcsystém a jeho nebezpečí
Judikát varuje před tím, že uzavření smlouvy o sdružení nebo společnosti neslouží jako ochrana před postihy za švarcsystém. Pokud by soudy přijaly argument, že smlouva stačí, byla by tím legalizována nelegální práce a obcházení zákoníku práce - což je přesně to, čemu má právní řád bránit.
NahoruNelegální práce vás může zruinovat, i když máte „vzorovou“ smlouvu
Mnoho podnikatelů podceňuje riziko, že i při zdánlivě neprůstřelné smluvní dokumentaci mohou skončit s milionovou pokutou za nelegální zaměstnávání. Soudy a inspekce práce se nenechají zmást formálními názvy smluv či živnostenskými listy, pokud realita na pracovišti ukazuje na závislou práci. Největším rizikem je, že pokuta může dosáhnout až 10 milionů korun, což může znamenat konec podnikání, ztrátu majetku a reputace.
Dalším rizikem je, že i když se všechny zúčastněné strany tváří, že jde o podnikání, v případě kontroly rozhoduje faktický způsob výkonu práce. Pokud pracovníci chodí na směny, dostávají pravidelnou odměnu a řídí se pokyny „vedoucího“, naplnili jste znaky švarcsystému a žádná smlouva vás neochrání. Soudy už jsou na podobné kreativní konstrukce alergické.
Riziko se netýká jen samotného podnikatele, ale i těch, kdo se nechají na podobné „podnikání“ najmout. Pokud inspekce odhalí švarcsystém, mohou přijít i další sankce, například v oblasti pobytového režimu cizinců, daňové doměrky nebo vymáhání pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Nelegální práce je tak časovanou bombou i pro…