Když jde o odškodnění za újmu na zdraví, nemusí být soud vázán částkou, kterou poškozený v žalobě uvedl. Ústavní soud totiž potvrdil, že při mimořádném zvýšení bolestného může soud rozhodnout i nad rámec žalobního petitu. Tento judikát rozvířil vody nejen mezi advokáty, ale i mezi pojišťovnami a soudci. Otvírá se tak prostor pro širší soudcovské uvážení a větší ochranu poškozených. Kde ale leží hranice soudní kreativity při určování výše náhrady?
Text vychází z judikátu Nález 142/2017 SbNU, sv.86, K rozhodování obecných soudů o mimořádném zvýšení odškodnění bolesti a náhrady za ztížení společenského uplatnění
III. ÚS 1796/16, 8.8.2017
NahoruSpor o bolestné a ztížení společenského uplatnění: co bylo ve hře
Judikát řeší situaci, kdy poškozený v důsledku dopravní nehody žádal odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění. Sporné bylo, zda soud může přiznat vyšší odškodnění, než bylo původně požadováno v žalobě, pokud se v průběhu řízení ukáže, že újma je závažnější. Klíčová byla aplikace § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. a výklad výjimky ze zákazu překročení žalobního petitu dle § 153 odst. 2 zákon č. 99/1963 Sb.
NahoruSoudcovská diskrece při mimořádném zvýšení odškodnění
Ústavní soud jasně deklaroval, že rozhodnutí o mimořádném zvýšení odškodnění je otázkou soudcovského uvážení. Právní úprava v § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. dává soudu možnost přiznat vyšší náhradu podle okolností konkrétního případu, a to i nad rámec žalobního petitu.
NahoruPřekročení žalobního petitu a ústavní soulad
Judikát podtrhuje, že v otázkách mimořádného zvýšení odškodnění je překročení žalobního petitu ústavně konformní. Soud tedy není mechanicky svázán návrhem poškozeného, pokud hmotněprávní předpis umožňuje širší vypořádání vztahu mezi stranami.
NahoruVýznam pro běh promlčecí doby a rozšíření žaloby
Zásadní je i pohled na promlčení: pokud byl základ nároku včas uplatněn, není mimořádné zvýšení odškodnění v části přesahující původní žalobu promlčeno. Rozšíření žaloby v průběhu řízení, pokud vychází z téhož skutkového základu, neznamená promlčení navýšené části.
NahoruPraktické dopady pro advokáty a soudce
Advokáti musí klientům vysvětlit, že při odškodnění újmy na zdraví není nutné od počátku vyčíslit maximální částku. Soudci mají větší prostor pro individuální posouzení a mohou pružně reagovat na vývoj dokazování. Pro pojišťovny to znamená vyšší riziko nečekaně vysokých plnění.
NahoruZásada přiměřenosti a objektivizace náhrady
Judikát zdůrazňuje, že výše přiznané náhrady musí být vždy objektivně odůvodněná a přiměřená skutečné újmě. Soudce nemůže rozhodovat libovolně, ale musí své rozhodnutí řádně odůvodnit ve vztahu k utrpěné újmě.
NahoruDopad na sjednocování judikatury a procesní jistotu
Tento nález posiluje sjednocující roli Ústavního soudu v otázkách náhrady újmy na zdraví a vyjasňuje, že výjimka ze zákazu překročení petitu má v těchto případech oporu v právním řádu. Posiluje to procesní jistotu poškozených a zároveň dává soudům jasný rámec pro rozhodování.
NahoruNečekaně vysoké nároky - riziko pro všechny strany sporu
Rizikem je, že žalovaný či jeho právní zástupce může být zaskočen rozhodnutím soudu, který přizná vyšší náhradu, než byla žalobou uplatněna. Tato situace nastává zejména při aplikaci § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., kdy soud posoudí okolnosti případu jako mimořádné a rozhodne o navýšení odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění.
Pro žalobce může být rizikem podcenění skutkového základu žaloby nebo nedostatečné popsání následků újmy. Pokud základ nároku není dostatečně vymezen v žalobě, může být část nároku shledána promlčenou, což vede ke ztrátě možnosti domoci se plného odškodnění.
Advokáti žalovaných musí počítat s možností, že i při precizní procesní obraně může soud rozhodnout nad rámec petitu. Je proto zásadní sledovat průběh dokazování a včas reagovat na případné návrhy na zvýšení náhrady, případně argumentovat k nepřiměřenosti navýšení.
Pro pojišťovny a škůdce znamená judikát vyšší nejistotu ohledně konečné výše plnění. Soudní praxe se může stát méně předvídatelnou,…
