č. 27/1980 Sb. rozh.,

Při rozhodování ve věcech dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr soudy České socialistické republiky řešily hlavně problematiku odměn za práce vykonané podle dohod o pracovní činnosti a o provedení práce, dále problematiku nároků na náhradu mzdy za dovolenou, přičemž jako předběžnou otázkou se zabývaly tím, zda mezi účastníky nešlo o pracovní poměr, a konečně problematiku náhrady škody z dohod o provedení práce. O jiných nárocích vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodovaly soudy jen ojediněle.

Organizaci jsou povinny zajišťovat plnění svých úkolů především pracovníky v pracovním poměru; jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s občany také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce), jsou-li splněny podmínky uvedené v části čtvrté zákoníku práce) ¹ (§ 232 odst. 1 zák. práce).

Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat k provádění opětující se pracovní činnosti, při níž průměrná doba skutečného výkonu práce nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby (u prací sezónní povahy stanovenou týdenní pracovní dobu) a která je ve sjednaném rozsahu vykonávána buď: a) nepravidelně podle časových možností pracovníka, nebo b) pravidelně, avšak za takových provozních podmínek, že z hlediska zájmů společnosti bylo by pro organizaci neúčelné a nehospodárné, aby výkon této činnosti soustavně řídila, sledovala její provádění a kontrolovala dodržování stanovené pracovní doby (§ 232 odst. 2 zák. práce).

Dohody o provedení práce lze uzavírat jen k provedení ojedinělého určitého pracovního úkolu vymezeného výsledkem práce, který nelze zajisti pracovníky organizace v rámci jejich povinností z pracovního poměru buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné činnosti organizace, nebo proto, že to výjimečně vyžaduje povaha takového úkolu (§ 232 odst. 3 zák. práce).

V praxi může být rozlišení dohody o pracovní činnosti od dohody o provedení práce někdy obtížné, neboť na jedné straně každá opětovaná činnost se skládá z řady ojedinělých pracovních úkolů a naopak pod pojem ojedinělého pracovního úkolu lze často zahrnout celou řadu opakujících se činností nebo ojedinělých úkolů, které jsou součástí celkového ojedinělého úkolu většího rozsahu. Pro účastníky pak je v takových sporných případech zřejmě výhodnější uzavírat dohody o provedení práce, poněvadž zákoník práce zásadně nevyžaduje k jejich uzavření předchozí souhlas organizace, k níž je pracovník v pracovním poměru, není u nich předepsána písemná forma pod sankcí neplatnosti dohody a nemusí být dodržen omezený rozsah pracovního úvazku.

K pochybení v tomto směru ve věci sp. zn. 21 C 3/79 obvodního soudu pro Prahu 1, v níž byla uzavřena dohoda o…