dnes je 4.6.2025

Input:

Dlužnice „zmizela“ s nemovitostmi a chtěla oddlužení: Nejvyšší soud jasně ukázal, kde končí poctivost v insolvenci!

26.5.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Myslíte si, že převod majetku na příbuzné těsně před insolvencí je chytrý tah? Tento judikát Nejvyššího soudu vám ukáže, jak rychle se může změnit v právní past. Dlužnice přišla o možnost oddlužení, protože věřitele připravila o volbu způsobu uspokojení pohledávek. Soudy jasně řekly: nepoctivý záměr v insolvenci nemá šanci. Chcete vědět, kde leží hranice mezi poctivostí a právním fiaskem?

Text vychází z judikátu č. 46/2014 Sb. rozh.,
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2014, sen. zn. 29 NSČR 88/2013)

O co v případu šlo

V tomto judikátu Nejvyšší soud řešil situaci, kdy dlužnice krátce před podáním insolvenčního návrhu převedla většinu svého majetku (hodnotné nemovitosti) na svou dceru, a následně požádala o oddlužení formou splátkového kalendáře. Věřitelé tak přišli o možnost volby, zda své pohledávky uspokojí rychleji a v plné výši zpeněžením majetku, nebo pomaleji prostřednictvím splátek. Soudy všech stupňů shledaly, že dlužnice jednala s nepoctivým záměrem (§ 395 odst. 1 písm. a/ zákon č. 182/2006 Sb.), a proto oddlužení nebylo schváleno.

Nepoctivý záměr pod lupou

Nejvyšší soud potvrdil, že pokud dlužník svým jednáním (například převodem majetku na blízké osoby) omezí věřitele ve volbě způsobu oddlužení, sleduje tím nepoctivý záměr. Není přitom rozhodující, zda převod byl formálně účinný či nikoliv - klíčové je, že byl učiněn v době, kdy už byl dlužník v úpadku. Soudy se zaměřily na skutečné důsledky jednání, nikoliv na subjektivní motivaci dlužnice.

Praktický dopad pro insolvenční praxi

Tento judikát je varováním pro všechny, kdo by chtěli „optimalizovat“ svůj majetek těsně před insolvencí. Soudy budou zkoumat, zda nebyl omezen prostor věřitelů rozhodnout, jakým způsobem budou uspokojeni. Pokud ano, návrh na oddlužení je předem odsouzen k neúspěchu.

Výklad klíčových ustanovení

Judikát se opírá zejména o § 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. a navazující ustanovení o schválení oddlužení (§ 405). Rozhodnutí zdůrazňuje, že dlužník musí postupovat poctivě nejen při podání návrhu, ale i v předcházejícím období, typicky v době, kdy už je v úpadku.

Důraz na ochranu věřitelů

Soudy jasně deklarují, že věřitelé mají právo na volbu způsobu oddlužení. Jakýkoliv úkon dlužníka, který tuto volbu znemožní nebo výrazně zkomplikuje, bude považován za nepoctivý a povede k zamítnutí oddlužení. Právo věřitelů stojí v tomto ohledu nad zájmem dlužníka na „zachování střechy nad hlavou“.

Přísná aplikace zásady poctivosti

Judikát potvrzuje přísnou aplikaci zásady poctivosti v insolvenčním řízení. Dlužník nemůže očekávat, že mu bude oddlužení povoleno, pokud krátce před jeho zahájením převede hodnotný majetek bez odpovídající protihodnoty a tím poškodí věřitele. Soudy budou vždy posuzovat konkrétní skutkové okolnosti, ale výklad je v tomto směru velmi restriktivní.

Doporučení pro praxi

Právníci musí klienty důrazně varovat před jakýmkoliv převodem majetku v době, kdy je dlužník v úpadku nebo mu úpadek hrozí. I převod na blízké osoby, byť z lidsky pochopitelných důvodů, bude soudem vyhodnocen jako nepoctivý záměr, pokud tím dojde k omezení práv věřitelů. Soudy budou vždy preferovat ochranu věřitelů před zájmem dlužníka na „optimalizaci“ majetkové situace.

Neopatrné převody majetku před insolvencí vás mohou stát šanci na oddlužení

Převod hodnotného majetku na blízké osoby těsně před podáním insolvenčního návrhu je extrémně rizikový krok. Soudy se na takové jednání dívají velmi přísně a vnímají ho jako jasný signál nepoctivého záměru, což může vést k zamítnutí návrhu na oddlužení. Pokud dlužník omezí věřitele ve volbě způsobu uspokojení jejich pohledávek, například tím, že „vyprázdní“ majetkovou podstatu, soudy neváhají rozhodnout o konkurzu místo oddlužení.

Riziko spočívá v tom, že i když dlužník svůj krok subjektivně vnímá jako „záchranu domova“ nebo snahu ochránit rodinu, soud bude hodnotit objektivní dopady na věřitele. Jakýkoliv převod bez odpovídající protihodnoty v době úpadku bude téměř jistě považován za nepoctivý záměr, bez ohledu na osobní motivaci dlužníka.

Zásadní je, že soud nebude zkoumat, zda převod byl formálně neúčinný či účinný, ale to, zda věřitelům byla fakticky odebrána možnost volby mezi zpeněžením majetku a splátkovým kalendářem. Pokud ano,

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...