Kdo je opravdu "zaměstnanec" při pracovním úrazu? Nejvyšší soud odhaluje, kdy pojišťovna může jít na zaměstnavatele na ruku

 NahoruCo řešil Nejvyšší soud v tomto sporu

Judikát se zabývá výkladem pojmu "zaměstnanec" v § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., která upravuje podmínky zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem. Konkrétně šlo o situaci, kdy poškozený zaměstnanec způsobil pracovní úraz sám sobě porušením bezpečnostních předpisů, a otázku, zda může pojišťovna uplatnit regres vůči zaměstnavateli za toto zvlášť závažné porušení.

 NahoruJak soud rozhodl a proč

Nejvyšší soud potvrdil, že pod pojmem "zaměstnanec" v § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky nelze rozumět poškozeného zaměstnance, ale pouze jiné zaměstnance než toho, kdo utrpěl škodu. To znamená, že pokud si škodu způsobil sám poškozený zaměstnanec, pojišťovna nemůže uplatnit regres vůči zaměstnavateli.

 NahoruVýznam výkladu pojmu "zaměstnanec"

Soud zdůraznil, že jazykový výklad samotného pojmu "zaměstnanec" by mohl naznačovat, že zahrnuje i poškozeného, ale systematický, logický a teleologický výklad ukazuje opak. Cílem je totiž chránit zaměstnavatele před regresními nároky pouze tehdy, pokud škodu způsobil jiný zaměstnanec nebo zaměstnavatel sám.

 NahoruPraktické dopady pro pojišťovny a zaměstnavatele

Tento výklad omezuje právo pojišťoven uplatnit regresní nároky vůči zaměstnavateli v případech, kdy škodu způsobil sám poškozený zaměstnanec. Zaměstnavatel tak není postižen za porušení BOZP, které si způsobil pracovník sám, pokud nebyla porušení ze strany jiných zaměstnanců či zaměstnavatele.

 NahoruOdkazy na relevantní právní normy

Judikát se opírá zejména o § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb., dále o ustanovení § 365 a násl. zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), zejména § 366 a § 367, které upravují odpovědnost zaměstnavatele za škodu z pracovního úrazu a možnosti zproštění odpovědnosti.

 NahoruPřínos pro judikaturu a praxi

Rozhodnutí přináší jasnost v otázce, kdo je zaměstnancem ve smyslu regresního práva pojistitele, a tím snižuje nejasnosti v aplikaci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Pomáhá předcházet nesprávným regresním nárokům, které by mohly být nespravedlivé vůči zaměstnavatelům.

 NahoruDoporučení pro právní praxi

Právníci by měli při posuzování regresních nároků vždy pečlivě vyhodnotit, zda škodu nezpůsobil sám poškozený zaměstnanec, což má zásadní vliv na možnost uplatnění nároku vůči zaměstnavateli. Tento judikát je důležitým vodítkem pro správnou interpretaci vyhlášky č. 125/1993 Sb.

 NahoruRiziko nesprávné aplikace regresního práva a jeho dopady

Nesprávný výklad pojmu "zaměstnanec" může vést k neoprávněnému uplatnění regresních nároků vůči zaměstnavateli, pokud by se poškozený zaměstnanec považoval za zaměstnance, jehož porušení BOZP zakládá regresní právo pojišťovny.

Takový omyl může zaměstnavatele vystavit finančním nárokům za škody, které si poškozený způsobil sám, což není účelem právní úpravy a je…