Myslíte, že vojenská služba v pomocných technických praporech byla „jen“ povinností? Tento judikát ukazuje, že šlo o nezákonné zbavení osobní svobody s dopady na odškodnění. Soud rozebírá, proč režim zneužil armádu k politické perzekuci a jak to ovlivňuje nárok na příspěvek. Právníci zde najdou extenzivní výklad pojmu „nezákonné zbavení svobody“ ve prospěch obětí. Chcete vědět, co rozhoduje o odškodnění za komunistické křivdy? Čtěte dál!
NahoruPolitická perzekuce v armádě: o co šlo?
Judikát č. 3007/2014 Sb. NSS řešil zásadní otázku, zda zařazení do vojenských táborů nucených prací (pomocných technických praporů, PTP) z politických důvodů představovalo nezákonné zbavení osobní svobody. Žalobce se domáhal jednorázového příspěvku dle nařízení vlády č. 135/2009 Sb., argumentoval předchozím přiznáním odškodnění a zvýhodněním důchodu. Správní orgány jeho žádost zamítly s poukazem na to, že PTP byla formou výkonu povinné vojenské služby dle zákona č. 92/1949 Sb. Soud však tento formalistický pohled odmítl.
NahoruNešlo o běžnou vojenskou službu
Soud podrobně analyzoval právní rámec vzniku a fungování PTP. Konstatoval, že tyto jednotky byly zřízeny v rozporu s tehdejšími právními předpisy a jejich pravým účelem byla politická perzekuce, nikoliv obrana státu. PTP byly zneužity k nucené práci a k izolaci „politicky nespolehlivých“ osob, což je v rozporu s ústavními zásadami i branným zákonem č. 92/1949 Sb.
NahoruVýklad „nezákonného zbavení osobní svobody“
Judikát zdůrazňuje, že pojem „nezákonné zbavení osobní svobody“ je třeba vykládat extenzivně, ve prospěch obětí perzekuce. Soud odkázal na § 5 odst. 2 zákona č. 357/2005 Sb., na zákon o mimosoudních rehabilitacích i na relevantní judikaturu, a odmítl restriktivní výklad správních orgánů, které chtěly příspěvek přiznávat jen klasickým politickým vězňům.
NahoruPraktické dopady pro odškodnění
Rozhodnutí zásadně ovlivňuje praxi v oblasti odškodňování obětí komunistického režimu. Osoby zařazené do PTP z politických důvodů mají nárok na jednorázový příspěvek, protože jejich služba nebyla výkonem povinné vojenské služby, ale formou nezákonného omezení svobody. Tento výklad je klíčový pro správní řízení o nárocích na odškodnění.
NahoruDůkazní břemeno a správní řízení
Soud se zabýval i otázkou důkazního břemene. Vyžaduje se, aby žadatel prokázal, že byl do PTP zařazen z politické perzekuce. Není však možné odmítat důkazy jen proto, že jsou součástí jiného řízení (např. trestního). Důkazní prostředky je třeba hodnotit s ohledem na rehabilitační účel právních předpisů.
NahoruVýznam judikátu pro výklad rehabilitačních předpisů
Judikát potvrzuje, že při výkladu předpisů o nápravě komunistických křivd je nutné upřednostnit materiální spravedlnost před formalismem. Teleologický výklad má přednost před doslovným, aby byl naplněn smysl zákonů o odškodnění a rehabilitacích. Soudy i správní orgány musí postupovat ve prospěch obětí.
NahoruKlíčové paragrafy a judikatura
Judikát se opírá zejména o § 1 a § 18 zákona č. 87/1991 Sb., § 5 odst. 2 zákona č. 357/2005 Sb., nařízení vlády č. 135/2009 Sb. a zákon č. 92/1949 Sb. Důležité jsou i odkazy na judikaturu NSS a nálezy Ústavního soudu, které podporují extenzivní výklad ve prospěch obětí perzekuce.
NahoruHrozí vám zamítnutí odškodnění za nezákonné zbavení svobody?
V první řadě je třeba si uvědomit, že správní orgány často vykládají pojem „nezákonné zbavení osobní svobody“ restriktivně. Pokud žadatelé o odškodnění nedoloží dostatečně konkrétně politickou povahu své perzekuce v PTP, riskují zamítnutí žádosti. Riziko spočívá zejména v nesprávném právním posouzení charakteru služby v PTP - pokud správní orgán setrvá na formalistickém výkladu, může přehlédnout skutečnou povahu nucené práce a perzekuce.
Dalším rizikem je nedostatečné doložení důkazů. Správní orgány mají tendenci odmítat důkazy, které pocházejí např. z trestních řízení nebo nejsou „klasickými“ listinami. Pokud žadatel neprokáže politický motiv zařazení do PTP, může být jeho nárok zamítnut.
Problém může nastat i v důsledku nejednotné judikatury a terminologické nejasnosti mezi jednotlivými zákony a nařízeními. Absence systémové provázanosti právních předpisů o odškodnění může vést k různým výkladům a tím i k nejednotné správní praxi.
Soud však jasně deklaroval, že je nutné aplikovat extenzivní výklad ve prospěch…
