Kdo vám může zvolit advokáta, když jste za mřížemi? Ústavní soud překvapil Nejvyšší soud i stát!

 NahoruKdo může zvolit obhájce, když obviněný nemůže sám?

Judikát řeší situaci, kdy obviněný nemohl sám zvolit advokáta pro podání dovolání, a jeho bývalá manželka to udělala za něj. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože nebyla v té době jeho "družkou" - oba byli rozvedeni a on byl ve výkonu trestu. Ústavní soud ale řekl, že stát musí při výkladu zákona myslet na skutečné vztahy, nejen na papíry - a že i odloučení, které není důsledkem rozkolu (např. vězení), nevylučuje blízký vztah a možnost zastupování.

 NahoruPrávo na přístup k soudu není jen formalita

Ústavní soud zdůraznil, že právo na přístup k soudu je základní a nelze ho obcházet přehnaným lpěním na formálních podmínkách. Pokud někdo skutečně prožívá újmu obviněného jako vlastní (například bývalý manžel, se kterým má stále silný vztah), neměl by být automaticky vyloučen z možnosti zvolit obhájce.

 NahoruDůraz na reálné vztahy, ne jen na papírové statusy

Praktický dopad judikátu je v tom, že soudy musí zkoumat skutečnou intenzitu vztahu mezi obviněným a osobou, která za něj jedná. Nestačí jen formální status manželství nebo společné domácnosti; důležitá je i citová blízkost a faktický zájem o osud obviněného.

 NahoruKonec extrémního formalismu v trestním řízení

Rozhodnutí varuje před přílišným formalismem v trestním řízení. Soudy mají povinnost hledat spravedlnost a chránit základní práva, i kdyby to znamenalo rozšířit výklad zákona ve prospěch obviněného. Pokud stát nevymezí pravidla dostatečně jasně, musí nést následky nejasností.

 NahoruCo to znamená pro praxi?

Díky tomuto rozhodnutí se rozšiřuje okruh osob, které mohou obviněnému zvolit advokáta, když sám nemůže. Významně to pomůže například těm, kteří mají blízké vztahy i po rozvodu, nebo těm, kdo jsou odloučeni z objektivních důvodů (vězení, léčení v nemocnici apod.). Soudy musí vždy posoudit konkrétní okolnosti a neodmítat zastoupení jen proto, že vztah neodpovídá formálním škatulkám.

 NahoruPřísné lpění na formalitách vás může připravit o spravedlnost

Pokud se soudy budou držet pouze doslovného výkladu zákona a nebudou zkoumat skutečné vztahy mezi lidmi, může dojít k situaci, kdy obviněný přijde o možnost účinně se bránit. To znamená, že i když má někdo blízkého člověka, který by za něj rád jednal, může být tato osoba vyloučena jen proto, že nespadá do úzkého výčtu v zákoně. Takové formální překážky mohou vést k tomu, že se obviněný nedostane ke spravedlivému soudu nebo mu bude znemožněno využít opravné prostředky.

Dalším rizikem je, že stát neaktualizuje nebo neupřesní právní předpisy, takže vznikají mezery v zákoně, které mohou být vykládány v neprospěch jednotlivce. Pokud se soudy budou bát analogie a budou trvat jen na tom, co je výslovně napsáno, mohou být některé skupiny lidí nespravedlivě znevýhodněny.

Formalistický přístup také zvyšuje riziko, že soudy budou zamítat podání jen kvůli drobné procesní chybě, aniž by zkoumaly, zda je za tím skutečný zájem a blízkost mezi osobami. To může vést k pocitu bezmoci a frustrace, protože spravedlnost zůstává nedosažitelná jen kvůli…