Co se stane, když student nestihne státnice a rektor mu zamítne výjimku? Je to konec jeho akademické kariéry, nebo má ještě šanci na soudní ochranu? Nejvyšší správní soud v tomto judikátu jasně vyložil, kdy je rozhodnutí vysoké školy skutečně přezkoumatelné soudem a kdy je to jen administrativní formalita. Zjistěte, proč samotné „ne“ od rektora ještě neznamená zásah do právní sféry studenta. A kdy tedy opravdu začíná právní bitva o osud studenta?
Text vychází z judikátu č. 2974/2014 Sb. NSS, Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí rektora ve věci výjimky ze studijního a zkušebního řádu
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2013, čj. 1 As 52/2012-114)
NahoruCo bylo předmětem sporu
Judikát se zabývá otázkou, zda rozhodnutí rektora o neudělení výjimky ze studijního a zkušebního řádu, konkrétně prominutí nevykonání státní závěrečné zkoušky v určené lhůtě, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) a tedy přezkoumatelné správním soudem. Student, který nesložil státní zkoušku včas, žádal o výjimku; rektor ji zamítl a student se obrátil na soud.
NahoruPrávní povaha rozhodnutí o výjimce
Nejvyšší správní soud podrobně analyzoval, zda rozhodnutí o výjimce samo o sobě mění právní postavení studenta. Soud dospěl k závěru, že takové rozhodnutí nezasahuje do právní sféry studenta - pouze potvrzuje, že student zůstává v původní situaci a jeho práva a povinnosti se nemění.
NahoruMateriální versus formální rozhodnutí
Judikát důsledně odlišuje formální rozhodnutí od rozhodnutí materiálního. Rozhodnutí o výjimce je sice formálně aktem správního orgánu, ale materiálně není rozhodnutím ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., protože nijak nemění práva a povinnosti studenta.
NahoruPřezkoumatelnost ve správním soudnictví
Nejvyšší správní soud potvrdil, že pouze rozhodnutí, která mají přímý dopad na právní sféru jednotlivce, jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví. Rozhodnutí o neudělení výjimky takové účinky nemá; teprve rozhodnutí o ukončení studia je přezkoumatelné.
NahoruPraktické dopady pro vysoké školy i studenty
Pro vysoké školy znamená judikát potvrzení autonomie při rozhodování o výjimkách, pokud zákon nestanoví jinak. Studenti musí počítat s tím, že neúspěch při žádosti o výjimku není sám o sobě napadnutelný žalobou, dokud nedojde k zásahu do jejich práv - typicky až při ukončení studia.
NahoruVýznam pro správní proces
Soud zdůraznil, že ani procesní pochybení při rozhodování o výjimce nezakládá soudní přezkoumatelnost, pokud samotné rozhodnutí nezasáhne do právní sféry. Samotný proces vedoucí k neudělení výjimky není samostatně přezkoumatelný.
NahoruKlíčové paragrafy a judikatura
Judikát navazuje na § 62 a § 63 zákona č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) a § 65 a § 70 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní). Soud se opírá i o předchozí judikaturu (např. č. 8 As 8/2011-66, č. 9 As 66/2011-62), která vyjasňuje hranice mezi přezkoumatelnými a nepřezkoumatelnými akty správních orgánů.
NahoruRiziko právní pasti při neudělení výjimky: student bez možnosti okamžité soudní ochrany
Prvním zásadním rizikem je, že student, kterému rektor zamítne výjimku ze studijního řádu, nemá možnost okamžitě napadnout toto rozhodnutí žalobou ve správním soudnictví. To může vést k pocitu bezmoci a právní nejistoty, protože student musí čekat až na případné rozhodnutí o ukončení studia.
Dalším rizikem je, že pokud student nesplní podmínky studia a následně dojde k ukončení studia, bude soudní přezkum zaměřen pouze na zákonnost tohoto ukončení, nikoli na samotné rozhodnutí o neudělení výjimky. Student tak ztrácí možnost domáhat se přezkumu procesních pochybení v předcházejícím řízení.
Vysoké školy mohou být v pokušení rozhodovat o výjimkách bez důsledného dodržování procesních pravidel, protože vědí, že tato rozhodnutí nejsou samostatně přezkoumatelná soudem. To může vést ke snížení kvality správního procesu a zvýšení rizika svévole.
Pro advokáty a právní zástupce studentů je zde riziko nesprávné procesní strategie - pokud podají žalobu proti zamítnutí výjimky, bude…
