Myslíte, že každá chyba v dokazování vás automaticky vyseká z trestu? Omyl! Ústavní soud v případu nelegální výroby alkoholu ukázal, že i důkaz „s vadou“ může být použit, pokud nejde o jediný pilíř obžaloby. Rozhodovalo se o hranicích mezi procesními pochybeními a spravedlivým procesem. A pozor, nestačí házet do placu ovoce z otráveného stromu - musíte mít co nabídnout i k jeho intenzitě!
Text vychází z judikátu Nález 85/2014 SbNU, sv.73, K dokazování v trestním řízeníK trestné činnosti nelegální výroby alkoholických nápojů
III. ÚS 587/14, 7.5.2014
NahoruNelegální výroba alkoholu pod drobnohledem Ústavního soudu
Judikát řeší ústavní stížnost osoby odsouzené za rozsáhlou nelegální výrobu a distribuci lihovin, která vedla ke zkrácení daně podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), 3 zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník). Stěžovatel namítal porušení práva na spravedlivý proces, zejména kvůli údajným vadám v dokazování, použití výpovědí spoluobviněných a otázce použitelnosti některých důkazů.
NahoruDůkazní prostředky a „ovoce z otráveného stromu“
Zásadní právní otázkou bylo, zda jakékoli pochybení při opatřování důkazu znamená automaticky jeho nepoužitelnost. Ústavní soud potvrdil, že je třeba vždy zkoumat intenzitu pochybení a jeho vliv na proces dokazování. Striktní aplikace doktríny „ovoce z otráveného stromu“ není v české praxi absolutní.
NahoruVýpověď spoluobviněného a právo na obhajobu
Soud rozebral situaci, kdy výpověď spoluobviněného byla získána bez přítomnosti stěžovatele či jeho obhájce. Klíčové je, že stěžovatel měl možnost se s výpovědí seznámit a vyjádřit se k ní v hlavním líčení. Pokud výpověď není jediným důkazem, lze ji použít, což je významné pro procesní taktiku obhajoby.
NahoruFormální vady příkazů k prohlídkám a jejich důsledky
Ústavní soud se postavil k otázce, zda absence podrobného zdůvodnění neodkladnosti úkonu v příkazu k prohlídce znamená automaticky nepoužitelnost důkazu. Pokud z okolností případu plyne, že neodkladnost byla dána, není pouhá formální vada důvodem k vyloučení důkazu.
NahoruDélka trestního řízení a její vliv na výši trestu
Důležitým aspektem byla i délka řízení. Soud potvrdil, že ne každé prodlení je k tíži státu; je třeba posuzovat složitost věci, počet obviněných, teritoriální a časový rozsah a chování stran. Délka řízení může ovlivnit výši trestu, ale v tomto případě nebyla považována za nepřiměřenou.
NahoruPrávní kvalifikace a zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Soud odmítl argument, že podání daňového přiznání by znamenalo donucení k sebeobvinění z neoprávněného podnikání. Právní kvalifikace jako zkrácení daně podle § 240 zákon č. 40/2009 Sb. byla shledána správnou a v souladu s ústavními principy.
NahoruPraktický význam pro advokátní praxi
Judikát významně vymezuje hranice použitelnosti důkazů zatížených procesní vadou a připomíná, že obhajoba musí vždy sledovat, zda vada skutečně ovlivnila spravedlivost procesu. Zároveň potvrzuje, že formální pochybení orgánů činných v trestním řízení nejsou samy o sobě cestou k úspěchu v ústavní stížnosti.
NahoruRiziko procesní slepoty: Když formální vada neznamená automaticky vítězství
V právní praxi je snadné podlehnout dojmu, že jakákoli procesní chyba orgánů činných v trestním řízení vede k nepoužitelnosti důkazu a může zvrátit celý případ. Judikát však jasně ukazuje, že soudy hodnotí intenzitu pochybení a jeho skutečný dopad na průběh dokazování. Pokud vada neměla zásadní vliv na možnost obhajoby či spravedlivý proces, důkaz může být použit.
Obhájci musí být obezřetní v tom, jaké námitky vznášejí - pouhá existence vady nestačí. Je třeba vždy doložit, jak konkrétní pochybení ovlivnilo postavení obviněného a průběh řízení. Jinak hrozí, že soud námitku odmítne jako irelevantní.
Riziko spočívá i v přeceňování doktríny „ovoce z otráveného stromu“. Česká judikatura ji aplikuje s ohledem na konkrétní okolnosti případu, nikoli mechanicky. Pokud důkaz není jediným podkladem pro odsuzující rozsudek a jeho získání neznamenalo zásadní zásah do práv obviněného, je jeho vyloučení nepravděpodobné.
Dalším rizikem je podcenění významu řádného seznámení s důkazy a možnosti vyjádřit se k nim v řízení. Pokud obviněný tuto možnost měl, byť opožděně, soudy to považují za dostatečné naplnění…
