Když soud rozhodne, že ani soudní poplatek není účelný náklad: Česká televize, advokáti a náklady řízení pod drobnohledem Ústavního soudu!

 NahoruO co v tomto případu šlo?

Judikát II. ÚS 405/14 se zabývá otázkou, zda má Česká televize jako veřejnoprávní instituce, která vymáhá neuhrazené televizní poplatky, nárok na náhradu nákladů řízení - konkrétně i v případech, kdy je zastoupena advokátem. Okresní soud v Kolíně sice žalobě České televize na zaplacení poplatků vyhověl, ale nepřiznal jí žádnou náhradu nákladů řízení, včetně soudního poplatku, s odůvodněním, že tyto náklady nebyly účelně vynaložené. Ústavní soud však tento postup zrušil.

 NahoruPrávní status České televize a její postavení v řízení

Ústavní soud podrobně rozebral, že Česká televize je institucí veřejného práva, avšak není přímo orgánem státní moci a hospodaří se svým majetkem. To znamená, že se na ni v některých ohledech kladou obdobné nároky jako na stát, ale zároveň má určitou autonomii, včetně rozhodování o způsobu vymáhání pohledávek. Právní status ovlivňuje i posuzování účelnosti nákladů na právní zastoupení.

 NahoruÚčelnost nákladů na právní zastoupení

Ústavní soud navazuje na předchozí judikaturu a konstatuje, že pokud Česká televize využije externí advokáty, může jí být v zásadě přiznána náhrada nákladů řízení, pokud jsou účelně vynaložené. Nicméně soudy mají posuzovat konkrétní okolnosti každého případu a nejsou povinny přiznávat náklady automaticky. Klíčové je řádné odůvodnění rozhodnutí o účelnosti nákladů.

 NahoruSoudní poplatek jako nezbytný náklad

Zásadní posun přináší judikát v otázce soudního poplatku. Ústavní soud zdůraznil, že povinnost zaplatit soudní poplatek vzniká ze zákona č. 549/1991 Sb., a proto jej nelze považovat za neúčelně vynaložený náklad. Nepřiznání alespoň této částky úspěšné straně řízení je svévolné a porušuje právo na spravedlivý proces.

 NahoruDůraz na řádné odůvodnění rozhodnutí

Ústavní soud kritizuje postup, kdy obecný soud nepřizná náhradu nákladů a své rozhodnutí dostatečně neodůvodní. Takový postup je v rozporu s požadavkem spravedlivého procesu a může představovat exces v interpretaci podústavního práva. Soudy jsou povinny své závěry o účelnosti nákladů vždy konkrétně a transparentně vysvětlit.

 NahoruPraktický dopad na rozhodování o nákladech řízení

Tento judikát posiluje požadavek, aby soudy při rozhodování o nákladech řízení vždy rozlišovaly mezi různými typy nákladů (například mezi náklady na právní zastoupení a soudním poplatkem) a aby své rozhodnutí řádně odůvodnily. Pro právní praxi to znamená, že i v bagatelních sporech je nutné věnovat pozornost detailům rozhodnutí o nákladech.

 NahoruParagrafy a právní předpisy v centru pozornosti

Judikát se opírá zejména o § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Důležitou roli hraje také ústavní princip spravedlivého procesu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Výklad těchto ustanovení je nyní jasnější a pro praxi závaznější.

 NahoruHrozí vám, že soud odmítne přiznat i základní náklady řízení!

Pokud zastupujete instituci veřejného práva, například Českou televizi, riskujete, že soud vaše náklady na právní zastoupení a dokonce ani soudní poplatek neuzná jako účelně vynaložené. Tento judikát ukazuje, že soudy mohou být v posuzování účelnosti nákladů velmi přísné, zejména v bagatelních věcech, a bez řádného odůvodnění vás mohou připravit i o základní náhradu.

Riziko spočívá v tom, že pokud soud své rozhodnutí odepření nákladů nedostatečně odůvodní, ocitáte se v právní nejistotě a musíte se domáhat nápravy až u Ústavního soudu, což je časově i finančně náročné. Nejde jen o výši…