dnes je 7.6.2025

Input:

Když vám soud vezme zákonného soudce: Jak (ne)ztratit spor o bezdůvodné obohacení kvůli špatné příslušnosti!

26.5.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Myslíte, že o místní příslušnosti rozhoduje vždy zákon? Omyl, někdy to soudy vezmou do vlastních rukou a vy se nestačíte divit. Tento nález Ústavního soudu rozcupoval praxi, kdy obecné soudy svévolně mění místní příslušnost bez jasných tvrzení žalobce. Právo na zákonného soudce není jen prázdnou frází, jak zjistili stěžovatelé v boji o náhradu za užívání pozemků. Přečtěte si, jak jedna procesní chyba může zamíchat kartami celého řízení!

Text vychází z judikátu Nález 36/2014 SbNU, sv.72, K rozhodování obecných soudů o místní příslušnosti
I. ÚS 3026/10, 18.3.2014

Co bylo předmětem sporu: boj o příslušnost a zákonného soudce

Judikát řeší situaci, kdy stěžovatelé podali žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za užívání jejich pozemků bez právního důvodu. Označili za žalovaného Českou republiku - Ředitelství silnic a dálnic, ale soudy bez potřebných tvrzení rozhodly o své místní nepříslušnosti a věc postoupily jinam. Jádrem sporu se stalo, kdo má za stát vystupovat a který soud je místně příslušný. Ústavní soud posuzoval, zda tímto postupem nebylo porušeno právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Právo na zákonného soudce a dispoziční právo žalobce

Ústavní soud potvrdil, že dispoziční právo žalobce volit soud dle zákona je základní procesní garancí. Pokud soud bez relevantních tvrzení žalobce sám rozhodne o místní příslušnosti, omezuje tím jeho právo na zákonného soudce. Tento postup je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny a představuje zásah do ústavně zaručených práv.

Výklad procesních ustanovení: § 85, § 87, § 88 a § 43 o. s. ř.

Judikát přináší podrobnou analýzu aplikace ustanovení o místní příslušnosti (zejména § 85, § 87 a § 88 zákon č. 99/1963 Sb.). Důraz je kladen na to, že výlučná místní příslušnost podle § 88 písm. i) platí jen pro spory o existenci práva k nemovitosti, nikoliv pro peněžní nároky z bezdůvodného obohacení. Soud měl postupovat podle § 43 o. s. ř. a vyzvat žalobce k upřesnění označení žalovaného.

Praktický dopad: procesní překvapení a obrana žalobce

Soudy svým postupem připravily žalobce o možnost účinně argumentovat a ovlivnit směřování řízení. Ústavní soud zdůraznil, že překvapivé rozhodnutí o místní nepříslušnosti bez předchozího vyzvání žalobce je zásadní procesní vadou. Tento judikát je tak varováním pro všechny soudy i advokáty: nikdy nepodceňujte význam správného označení účastníků a místní příslušnosti.

Kdo vystupuje za stát: organizační složka nebo příspěvková organizace?

Rozlišení mezi organizační složkou státu (§ 3 zákon č. 219/2000 Sb.) a státní příspěvkovou organizací (např. ŘSD ČR) má zásadní význam pro určení, kdo je procesní stranou. Soudy musí vyzvat žalobce k upřesnění, zda žalují stát (a tedy příslušné ministerstvo), nebo právnickou osobu (ŘSD ČR). Nesprávné označení může vést k procesním komplikacím a ztrátě času.

Význam judikátu pro praxi advokáta

Tento nález je klíčový pro každého, kdo se pohybuje v civilním řízení, zejména při sporech s účastí státu či státních organizací. Upozorňuje na nutnost precizního procesního postupu a dává do ruky argumenty pro případ, kdy soudy svévolně mění příslušnost. Advokát musí klientovi vždy vysvětlit, jaké důsledky může mít špatné označení žalovaného a jak na ně reagovat.

Závěr: precedent pro ochranu dispozičních práv účastníků

Ústavní soud judikoval, že svévolné rozhodnutí soudu o místní příslušnosti bez odpovídajících tvrzení žalobce je porušením práva na zákonného soudce. Soudy musí respektovat dispoziční právo žalobce a postupovat transparentně. Tento judikát je precedenčním varováním a významným posílením ochrany procesních práv účastníků řízení.

Hrozí vám ztráta práva na zákonného soudce a procesní pasti!

Největším rizikem, které z tohoto judikátu vyplývá, je možnost, že soud bez vašeho vědomí a bez patřičných tvrzení žalobce rozhodne o místní příslušnosti a tím vám odejme právo na zákonného soudce. Takový postup může fatálně ovlivnit výsledek sporu a připravit vás o možnost efektivně ovlivnit průběh řízení.

Pokud jako právní zástupce podceníte správné označení žalovaného, riskujete, že soud označí návrh za neurčitý a sám rozhodne o tom, kdo je procesní stranou, aniž by vám dal prostor k vyjádření. Nejasnosti v označení mezi státem, jeho organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi jsou častým zdrojem procesních pastí.

Další riziko spočívá v tom, že soudy mohou aplikovat výlučnou místní

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...