Nemoc ve vězení: Opravdu vám soud započítá každý den léčby do trestu? Realita je složitější, než čekáte!

 NahoruO co v judikátu šlo

Ústavní soud řešil případ odsouzeného, který žádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Do výkonu trestu si chtěl započítat i dobu, kdy byl kvůli těžké nemoci mimo věznici a léčil se v civilním zdravotnickém zařízení. Soudy mu však neuznaly celé toto období, protože o některých přerušeních výkonu trestu nebylo řádně rozhodnuto.

 NahoruSoudcovská volnost při rozhodování

Judikát potvrzuje, že soud má velkou diskreční pravomoc ohledně toho, zda a v jaké míře započítá dobu přerušení výkonu trestu z důvodu nemoci do celkové doby trestu. Rozhodování není vázáno jen na formální rozhodnutí o přerušení, ale soud musí vždy zvažovat účel trestu a konkrétní okolnosti případu.

 NahoruAutomatický zápočet neexistuje

Pokud se domníváte, že každá doba léčby mimo věznici se vám automaticky odečte z trestu, jste na omylu. Zápočet není automatický, a to ani když byla nemoc vážná. Soudy posuzují, zda by započtení delší doby mimo věznici neoslabovalo výchovný, ochranný a preventivní účel trestu.

 NahoruPraktické dopady pro odsouzené

V praxi to znamená, že pokud odsouzený dlouhodobě pobývá mimo věznici kvůli léčbě, soud nemusí tuto dobu uznat jako výkon trestu. To může výrazně oddálit možnost podmíněného propuštění. Každý den mimo věznici není automaticky "odseděný" den.

 NahoruCo si z toho vzít do života

Pokud se někdo ocitne v obdobné situaci, je klíčové dbát na to, aby o každém přerušení výkonu trestu bylo řádně a včas rozhodnuto soudem. Jinak riskuje, že mu tato doba nebude započtena do výkonu trestu a zbytečně si prodlouží pobyt za mřížemi. Soudy navíc vždy posuzují individuální okolnosti a účel trestu, což znamená, že výsledek nikdy není předem jistý.

 NahoruKaždý den mimo věznici se nemusí počítat! Hrozí vám delší trest, než čekáte

Mnoho odsouzených i jejich rodin žije v domnění, že pokud je výkon trestu přerušen kvůli vážné nemoci, automaticky se jim tato doba započítá do celkové délky trestu. Taková představa je ale mylná a může vést k nepříjemnému překvapení - trest může být ve výsledku delší, než si odsouzený myslí.

Soudy mají v otázce zápočtu doby přerušení výkonu trestu širokou volnost. Pokud o přerušení nebylo rozhodnuto řádně a včas, nebo pokud byla doba léčby příliš dlouhá, soud nemusí tuto dobu uznat. To znamená, že i když byl odsouzený mimo věznici z objektivních zdravotních důvodů, nemusí se mu každý den automaticky odečíst.

Riziko je o to větší, že pokud sám odsouzený nebo jeho obhájce nedbají na správné a včasné podání žádostí o přerušení a jejich prodloužení, může dojít k situaci, kdy o některých obdobích nebude vůbec rozhodnuto. Tyto "mezery" pak soudy často nezapočítají, což může zásadně ovlivnit…