Myslíte si, že za každý zbytečně vleklý soudní spor dostanete finanční odškodnění? Omyl! Ústavní soud nyní potvrdil, že v některých případech vám postačí jen „morální vítězství“ v podobě konstatování porušení práva. Rozhodnutí zdůrazňuje, že výše nároku a význam řízení pro poškozeného hrají klíčovou roli. Pokud jde o bagatelní částky, soudy nemusí sahat k peněžnímu zadostiučinění. Kde leží hranice a co to znamená pro další podobné spory?
NahoruPrůtahy v řízení - co se řešilo
Judikát Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3863/13 se zabývá otázkou, zda má účastník řízení nárok na peněžní zadostiučinění za průtahy v občanském soudním řízení, pokud se jedná o bagatelní částku. Stěžovatel požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 38 400 Kč za téměř šestileté řízení o částku 6 740 Kč. Soudy však přiznaly pouze konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.
NahoruPrávní rámec - zákon č. 82/1998 Sb.
Klíčovým je zde § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., který stanoví, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu se poskytuje v penězích, jen pokud ji nelze nahradit jinak a konstatování porušení práva by nebylo dostačující. Soudy tak mají možnost volby, zda přiznají finanční kompenzaci, nebo pouze deklarují porušení práva.
NahoruVýznam předmětu řízení pro poškozeného
Judikát zdůrazňuje, že při rozhodování o formě zadostiučinění je třeba hodnotit význam řízení pro poškozeného. V případech, kdy jde o bagatelní částky, a průtahy neměly zásadní dopad na psychickou sféru účastníka, postačí samotné konstatování porušení práva. Soudy tedy mohou zohlednit, zda byl účastník skutečně vystaven významné újmě.
NahoruRole Ústavního soudu a meze jeho přezkumu
Ústavní soud jasně deklaruje, že není třetí instancí v obecné justici a jeho úkolem není přehodnocovat skutková zjištění či právní posouzení obecných soudů, pokud nešlo o libovůli nebo zjevný exces. Jeho zásah je vyhrazen jen pro případy porušení ústavně zaručených práv.
NahoruPraktické dopady pro právníky i klienty
Pro praxi to znamená, že advokáti musí klientům reálně vysvětlit, že v bagatelních sporech, kde průtahy řízení nevyvolaly zásadní újmu, není finanční satisfakce samozřejmostí. Klientům je třeba doporučit zvážit, zda má smysl v těchto případech investovat do soudních sporů o náhradu nemajetkové újmy.
NahoruReflexe judikatury Nejvyššího soudu a ESLP
Ústavní soud se opírá o stanoviska Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva, podle nichž je morální satisfakce v podobě konstatace porušení práva v určitých případech dostatečná. Zásadní je, zda průtahy skutečně způsobily újmu relevantní intenzity.
NahoruPoselství judikátu pro další spory
Tento judikát jasně stanoví, že bagatelní charakter sporu a absence závažného dopadu na účastníka mohou vést k tomu, že peněžní zadostiučinění nebude přiznáno. Právníci by měli klienty na tuto možnost upozorňovat a připravit je na reálný výsledek sporu o náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy.
NahoruIluze o jisté finanční kompenzaci za průtahy: nebezpečí nereálných očekávání
Mnoho klientů i právníků může podlehnout dojmu, že jakýkoli průtah v soudním řízení automaticky znamená nárok na peněžní náhradu. Judikát jasně ukazuje, že tomu tak není, zejména pokud jde o bagatelní spory. Riziko spočívá v tom, že klient investuje čas a prostředky do soudního sporu o náhradu nemajetkové újmy, kterou však soudy nemusí přiznat v peněžní podobě.
Dalším rizikem je podcenění významu samotného předmětu řízení pro poškozeného. Soudy budou vždy hodnotit, zda průtahy skutečně zasáhly do psychické sféry účastníka a jaký význam měl spor pro jeho život. Pokud jde o nízké částky a řízení nemělo zásadní dopad, zadostiučinění v penězích je spíše iluzí.
Právníci by měli klienty včas informovat o reálných možnostech úspěchu a vysvětlit jim, že samotné konstatování porušení práva může být jedinou formou satisfakce. Nesplněná očekávání mohou vést k frustraci a ztrátě důvěry ve spravedlnost systému.
Zásadní je důkladná příprava argumentace a sběr důkazů prokazujících…
