Když vám finančák zaklepe na dveře, nestačí rovnou běžet k soudu! Nejvyšší správní soud jasně řekl: musíte nejdřív využít všechny opravné prostředky v daňovém řízení, včetně stížnosti a žádosti o její přezkum. Krajský soud v Ostravě tohle přehlédl a jeho rozhodnutí letělo ze stolu. Judikát tak vymezuje, kdy je zásahová žaloba přípustná a jaký je správný postup. Kdo chce napadat nezákonnost daňové kontroly, musí být procesně důsledný.
Text vychází z judikátu č. 2956/2014 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, čj. 9 Aps 4/2013-25)
NahoruCo bylo předmětem sporu: ochrana před daňovou kontrolou
Judikát řeší situaci, kdy se společnost Easy Working bránila proti zahájení a provádění daňové kontroly, kterou považovala za nezákonnou. Žalobkyně požadovala, aby soud zakázal pokračování v těchto kontrolách a konstatoval jejich nezákonnost. Podstatou sporu bylo, zda bylo možné se proti zahájení daňové kontroly bránit zásahovou žalobou, aniž by byly vyčerpány všechny opravné prostředky v rámci daňového řízení, zejména stížnost dle § 261 zákona č. 280/2009 Sb. a žádost o prošetření jejího vyřízení.
NahoruProcesní překážky: vyčerpání prostředků ochrany
Nejvyšší správní soud postavil na jisto, že zásahovou žalobu podle § 85 s. ř. s. nelze podat, pokud existuje jiný prostředek ochrany, který nebyl vyčerpán. Stížnost podle § 261 daňového řádu a následná žádost o prošetření jejího vyřízení jsou takovými prostředky. Teprve jejich bezvýsledné vyčerpání otevírá prostor pro soudní zásah.
NahoruVýznam stížnosti a jejího přezkumu
Soud detailně rozebral, že stížnost dle § 261 daňového řádu má obdobný ochranný a nápravný charakter jako dřívější námitky podle zákona o správě daní a poplatků. Stížnost je třeba vyřídit v zákonem stanovené lhůtě, a pokud není stěžovatel spokojen, má právo žádat nadřízený orgán o prošetření způsobu vyřízení stížnosti. Oba tyto prostředky jsou nezbytné pro procesní obranu před soudním řízením.
NahoruPraktický dopad: zásahová žaloba až po vyčerpání stížnosti a přezkumu
Judikát má zásadní dopad na procesní taktiku daňových subjektů. Pokud daňový subjekt přeskočí stížnost nebo její přezkum a podá rovnou zásahovou žalobu, soud ji odmítne jako nepřípustnou. Důsledné vyčerpání všech prostředků ochrany je tak podmínkou soudní ochrany proti nezákonnému zásahu správce daně.
NahoruRozdíl oproti správnímu řádu
Nejvyšší správní soud vyzdvihl, že úprava stížnosti v daňovém řádu je přísnější a poskytuje vyšší míru ochrany než stížnost podle § 175 správního řádu. Právě proto je nutné ji využít před podáním žaloby, na rozdíl od stížnosti podle správního řádu, která tento efekt nemá.
NahoruSubsidiarita soudní ochrany a procesní opatrnost
Judikát podtrhuje zásadu subsidiarity soudní ochrany. Soudní přezkum je až poslední možností, když selžou všechny interní opravné prostředky. Právníci musí být při podávání zásahových žalob obezřetní a vždy ověřit, že klient skutečně vyčerpal všechny zákonné možnosti obrany.
NahoruParagrafy v praxi: § 261 daňového řádu a § 85 s. ř. s.
Pro praxi je klíčové pamatovat na § 261 zákona č. 280/2009 Sb. a § 85 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní). Vyčerpání prostředků ochrany podle těchto ustanovení je procesní podmínkou pro úspěšné uplatnění zásahové žaloby proti postupu správce daně.
NahoruNevyčerpané prostředky ochrany? Soud vás smete ze stolu!
Zásadní riziko spočívá v procesní neobezřetnosti - pokud daňový subjekt podá zásahovou žalobu proti správci daně, aniž by předtím vyčerpal všechny dostupné opravné prostředky, soud žalobu bez milosti odmítne jako nepřípustnou. Tento postup je nyní judikatorně jednoznačně podložen a nelze jej obejít ani kreativní argumentací.
Mnozí advokáti či daňoví poradci mohou podlehnout dojmu, že stížnost podle § 261 daňového řádu je pouze formální, a proto ji v praxi opomíjejí. Judikát však jasně stanoví, že bez jejího vyčerpání včetně případné žádosti o prošetření způsobu vyřízení stížnosti není možné zahájit soudní řízení. Nedodržení tohoto postupu znamená ztrátu času, peněz a v neposlední řadě i důvěry klienta.
Dalším rizikem je nepozornost vůči lhůtám stanoveným pro vyřízení stížnosti a jejího přezkumu. Pokud daňový subjekt podá stížnost, ale nedohlédne na její včasné vyřízení, může propásnout možnost včasné soudní ochrany. Právník musí klienta aktivně vést a…
