Když dovolací soud zamění skutkovou otázku za vadu dovolání, může vám uzavřít cestu nejen k Nejvyššímu, ale i k Ústavnímu soudu. Tento nález bourá zaběhlé představy o tom, co je „vada dovolání“ podle občanského soudního řádu po roce 2013. Právníci, pozor: hranice mezi skutkovou a právní otázkou je tenčí, než si myslíte! Ústavní soud jasně říká, že odmítnutí dovolání jen kvůli „skutkové otázce“ je zásah do práva na soudní ochranu. Chcete-li vědět, jak si pohlídat přístup k dovolacímu a ústavnímu přezkumu, čtěte dál!
Text vychází z judikátu Nález 231/2014 SbNU, sv.75, K porušení práva na soudní ochranu v případě odmítnutí dovolání pro vady při uplatnění dovolacího důvodu, jehož podstatou je skutková otázka
I. ÚS 3093/13, 17.12.2014
NahoruSpor o příčinnou souvislost jako skutkovou vs. právní otázku
V tomto judikátu šlo o to, zda dovolací soud může odmítnout dovolání jen proto, že dovolatel podle jeho názoru uplatnil skutkovou, a nikoli právní otázku. Stěžovatelka se domáhala náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb., ale soudy její žalobu zamítly kvůli neprokázání příčinné souvislosti. Nejvyšší soud následně odmítl dovolání s odůvodněním, že otázka příčinné souvislosti je skutková, a proto dovolání trpí vadou.
NahoruDůsledky pro dovolací řízení po novele o. s. ř.
Po novele občanského soudního řádu zákonem č. 404/2012 Sb. lze dovolání podat jen pro nesprávné právní posouzení. Problém ovšem vzniká, když se dovolací soud neshodne s dovolatelem, zda jde o právní, nebo skutkovou otázku. Pokud by byla skutková otázka automaticky vadou dovolání, znamenalo by to odepření přístupu k dovolacímu i ústavnímu přezkumu.
NahoruÚstavní soud: Rozlišení není vždy zřejmé
Ústavní soud upozornil, že hranice mezi skutkovou a právní otázkou nebývá zřejmá, a proto nelze účastníky sankcionovat za to, že v dobré víře podali dovolání v domnění, že otevřeli právní otázku. Sankcionovat dovolatele za záměnu skutkové a právní otázky by bylo v rozporu s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
NahoruPraktický dopad: Povinnost posoudit právní aspekt
Dovolací soud je povinen posoudit, zda skutkově formulovaná otázka nemá právní přesah, zejména pokud může mít dopad na základní práva a svobody. Nelze ji odmítnout jen jako vadu dovolání bez tohoto posouzení. Tím se zvyšuje ochrana účastníků řízení a jejich přístup k soudní ochraně.
NahoruChybný postup Nejvyššího soudu a jeho následky
Nejvyšší soud v konkrétním případě odmítl dovolání pro vadu, aniž by posoudil, zda skutková otázka nemá právní význam. Tím došlo k odepření přístupu k dovolacímu i ústavnímu soudu a k porušení základního práva stěžovatelky na soudní ochranu. Ústavní soud proto rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil.
NahoruDůraz na formální náležitosti a předvídatelnost
Ústavní soud zdůraznil, že podmínky dovolání musí být stanoveny jasně a předvídatelně. Účastník nesmí být postaven do situace, kdy riskuje, zda jeho dovolání bude považováno za přípustné, nebo zda měl podat rovnou ústavní stížnost. Právní nejistota v této oblasti je nepřípustná.
NahoruVýznam pro praxi: Jak argumentovat v dovolání
Z judikátu plyne, že při formulaci dovolání je nutné vždy zdůraznit právní přesahy i u skutkových otázek, zejména pokud mají vliv na základní práva. Dovolací soudy nesmí odmítat dovolání pro vadu jen proto, že otázka je skutková, bez hlubšího posouzení jejího právního významu. Judikát se přímo dotýká aplikace § 241b odst. 2 a 3 a § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. a jejich výkladu ve světle ústavně zaručených práv.
NahoruNečekané zamítnutí dovolání může zablokovat cestu k ústavní stížnosti!
V praxi hrozí účastníkům řízení reálné riziko, že jejich dovolání bude odmítnuto pouze kvůli nesprávnému označení dovolacího důvodu jako skutkové otázky, což je Nejvyšším soudem někdy považováno za vadu podání. Pokud dovolací soud odmítne dovolání z tohoto důvodu, může to znamenat nejen konec dovolacího řízení, ale i nemožnost podat ústavní stížnost proti rozhodnutí odvolacího soudu. Takový postup vede k faktickému odepření přístupu k oběma vyšším soudním instancím, což je v rozporu s právem na soudní ochranu.
Účastníci řízení se tak dostávají do situace, kdy musejí předvídat, jak dovolací soud vyhodnotí jejich dovolací důvod, což je často nemožné vzhledem k nejasné hranici mezi skutkovou a právní otázkou. Právní nejistota v této oblasti zvyšuje riziko procesních chyb a ztráty možnosti dalšího přezkumu. Je proto zásadní, aby…
