Myslíte si, že kamerové záznamy z trestního řízení jsou univerzální důkazní trhák? Omyl! Nejvyšší správní soud rozcupoval představu, že správní orgán může sáhnout po čemkoli, co policie natočí. Důkazní prostředky z trestního řízení mají v řízení správním zavřené dveře, pokud zákon výslovně neotevře. Jaké to má důsledky pro praxi správních orgánů i obhajobu? Čtěte dál, protože právě tady se lámou právní kopí!
Text vychází z judikátu č. 4671/2025 Sb. NSS, Správní řízení: nepoužitelnost kamerového záznamu získaného v rámci trestního řízení jako důkazního prostředku
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2025, čj. 7 As 17/2024-16)
NahoruO co v judikátu šlo a proč je to zásadní
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (č. 4671/2025 Sb. NSS) se zabývá otázkou, zda lze ve správním řízení použít kamerový záznam pořízený v rámci trestního řízení jako důkaz. Spor vznikl v souvislosti s vrácením řidičského oprávnění, kdy byl použit kamerový záznam z policejního vyšetřování údajného podvodu u zkoušky odborné způsobilosti. Správní orgány i městský soud záznam akceptovaly, avšak kasační stížnost otevřela otázku zákonnosti takového postupu.
NahoruPrávní základ a jeho limity
Nejvyšší správní soud se detailně vypořádal s § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád), který umožňuje použít v řízení důkazní prostředky, pokud nebyly získány v rozporu s právními předpisy. Soud však zdůraznil, že tento paragraf neposkytuje dostatečný právní základ pro použití kamerových záznamů získaných dle § 158d odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád), které jsou určeny výhradně pro trestní řízení.
NahoruDůraz na ochranu soukromí a proporcionalitu zásahu
Soud podrobně analyzoval ústavní i evropské standardy ochrany soukromí, zejména čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zásah do soukromí prostřednictvím skrytého kamerového záznamu je přípustný pouze na základě jasného zákonného zmocnění. V českém právu takové zmocnění pro správní řízení chybí, což znamená, že použití těchto záznamů je ve správním řízení vyloučeno.
NahoruPraktické dopady pro správní řízení
Judikát má zásadní dopad na praxi správních orgánů: pokud získají důkazní materiál z trestního řízení, musí pečlivě zkoumat, zda jej mohou použít. Bez výslovného zákonného zmocnění je důkaz nepoužitelný. Správní orgány tak nemohou „recyklovat“ důkazy z trestního řízení, což komplikuje například řízení o odebrání či vrácení řidičského průkazu.
NahoruParagrafy, kterých se rozhodnutí týká
Rozhodnutí se přímo opírá o výklad § 51 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád) a § 158d odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád). Dále je významná i judikatura Evropského soudu pro lidská práva k čl. 8 Úmluvy.
NahoruDopady na důkazní standardy a ochranu práv účastníků
Judikát posiluje ochranu soukromí účastníků správního řízení a nastavuje laťku pro přípustnost důkazů. Správní orgány musí být obezřetné při přebírání důkazů z jiných řízení a respektovat zásadu zákonnosti. Zároveň však vzniká určitá hodnotová nekonzistence, kdy některé důkazy (například nahrávky pořízené soukromě) použít lze, jiné (získané státem v trestním řízení) nikoliv.
NahoruVýzva zákonodárci a budoucí vývoj
Soud adresoval jasnou výzvu zákonodárci: pokud má být možné použít tyto důkazy i ve správním řízení, musí to být výslovně upraveno zákonem. Do té doby platí striktní zákaz jejich využití, což má zásadní dopad na efektivitu správního trestání a ochranu veřejných zájmů.
NahoruHrozí neplatnost správního rozhodnutí kvůli nezákonnému důkazu!
Správní orgány, které bez rozmyslu sáhnou po důkazech z trestního řízení, riskují zrušení svých rozhodnutí. Pokud důkazní prostředek, jako je kamerový záznam získaný podle § 158d zákona č. 141/1961 Sb., použijí bez výslovného zákonného zmocnění, je rozhodnutí napadnutelné pro nezákonnost.
Pro účastníky správního řízení to znamená, že mohou úspěšně namítat nepřípustnost takového důkazu. V praxi to otvírá cestu ke kasačním stížnostem a prodlužuje správní řízení, což je riziko zejména pro orgány, které chtějí rychle reagovat na podněty z trestního řízení.
Dalším rizikem je zásah do základních práv, zejména práva na soukromí. Pokud správní orgán použije důkaz získaný bez zákonného zmocnění, může tím porušit čl.…
