Myslíte si, že vás se to netýká? Stačí jedna duševní porucha a soud může rozhodnout, kdo bude mluvit vaším jménem! Nejvyšší soud rozebral, kdy a jak může být člověku bez jeho souhlasu ustanoven opatrovník, i když není omezen ve svéprávnosti. Zjistěte, jaké detaily rozhodují o tom, kdo bude hájit vaše zájmy před soudem. Čtěte, abyste věděli, kdy můžete přijít o možnost rozhodovat o svých věcech sami!
Text vychází z judikátu č. 31/2025 Sb. rozh.,
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2024, sp. zn. 21 Cdo 3246/2023, ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.3246.2023.1
NahoruKdy soud může zasáhnout do vašich práv
Judikát Nejvyššího soudu se zabývá situací, kdy účastník soudního řízení kvůli duševní poruše není schopen sám hájit svá práva, ale ještě nebyl omezen ve svéprávnosti. Soud řešil, zda a za jakých okolností může takovému člověku ustanovit opatrovníka, který ho bude v řízení zastupovat, a jaké podmínky musí být splněny.
NahoruPraktické dopady na každého z nás
Pokud se někdo dostane do soudního sporu a jeho duševní stav mu brání rozumně jednat, může mu soud ustanovit opatrovníka i bez jeho souhlasu. To platí i v případech, kdy ještě nebylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti. Vaše procesní práva tak mohou být výrazně omezena, i když jste formálně stále plně svéprávní.
NahoruCo musí soud zohlednit při výběru opatrovníka
Soud má povinnost pečlivě zkoumat aktuální zdravotní stav účastníka, povahu sporu a zda není možné použít jiné, šetrnější opatření (například přerušení řízení). Opatrovníkem by měla být ideálně osoba blízká, a pokud to není možné, může jím být advokát. Soud musí vždy odůvodnit, proč volí právě tento postup.
NahoruJaká jsou rizika pro účastníky řízení
Pokud někdo není schopen účinně se hájit, riskuje nejen ztrátu kontroly nad svým soudním sporem, ale i to, že jeho zájmy nemusí být opatrovníkem hájeny přesně podle jeho přání. Soud musí proto dbát na ochranu práv účastníka a pravidelně ověřovat, zda opatrovník skutečně plní svou roli.
NahoruVliv judikátu na další řízení a praxi soudů
Tento judikát jasně stanovuje, že soudy nemohou automaticky sáhnout k ustanovení opatrovníka bez aktuálních a přesvědčivých důkazů o duševním stavu účastníka. Soud musí vždy zvážit všechny možnosti a chránit právo člověka na spravedlivý proces. Právníci i laici by měli být na tuto možnost připraveni a vědět, jaká mají práva a povinnosti.
NahoruKdyž za vás rozhoduje někdo jiný: riziko ztráty kontroly nad vlastním soudním sporem
Pokud se ocitnete v situaci, kdy váš duševní stav není ideální, může soud rozhodnout o ustanovení opatrovníka, aniž byste s tím souhlasili. To znamená, že o vašem sporu najednou rozhoduje někdo jiný a vy můžete přijít o možnost ovlivnit jeho průběh. Riziko spočívá v tom, že i když jste formálně svéprávní, stačí aktuální zdravotní komplikace a vaše procesní práva jsou výrazně omezená.
Dalším nebezpečím je, že soud nemusí mít vždy dostatek informací o vašem aktuálním zdravotním stavu. Pokud není proveden nový znalecký posudek, může být rozhodnuto na základě zastaralých údajů, což může vést ke zbytečnému omezení vašich práv. Proto je důležité, aby soud vždy vycházel z aktuálních a přesvědčivých důkazů.
Opatrovník nemusí být vždy osobou, které důvěřujete. Pokud nemáte blízkého, který by vás mohl zastupovat, soud může jmenovat advokáta, kterého neznáte a kterému nemusíte důvěřovat. To může vést ke konfliktům a pocitu nespravedlnosti, zejména pokud opatrovník nejedná přesně podle vašich představ.
Riziko také spočívá v tom, že opatrovník nemusí…