Zastoupení odborovou organizací v občanském soudním řízení není tak samozřejmé, jak se může zdát. Nejvyšší soud jasně vymezil hranice, kdy odbory mohou hájit práva svých členů před soudem - a kdy už musí nastoupit advokát. Kdo může být zapsán jako odborová organizace a co vše soud smí (a nesmí) zkoumat? Jaká je role spolkového rejstříku a proč je zápis tak zásadní? Čtěte dál, pokud chcete vědět, kdy odbory v soudní síni obstojí a kdy jim dveře zůstanou zavřené.
Text vychází z judikátu č. 36/2014 Sb. rozh.,
NahoruO co šlo v tomto stanovisku Nejvyššího soudu
Judikát řešil spor o to, kdy a za jakých podmínek může odborová organizace zastupovat svého člena v občanském soudním řízení. Nejvyšší soud sjednotil dosud nejednotnou rozhodovací praxi nižších soudů, které různě posuzovaly, zda odborová organizace může být zástupcem i v případech, kdy její hlavní činnost nesouvisí s kolektivním vyjednáváním či ochranou zaměstnanců. Podstatou stanoviska je, že postačí formální zápis ve spolkovém rejstříku, bez ohledu na skutečný předmět činnosti.
NahoruZásadní kritérium: zápis ve spolkovém rejstříku
Nejvyšší soud konstatoval, že jediným rozhodujícím kritériem je zápis sdružení jako odborové organizace ve spolkovém rejstříku. Soudy nemají právo zkoumat, zda skutečná činnost odpovídá „odborové“ povaze sdružení. Tím je vyloučena libovůle soudů v posuzování, kdo je a kdo není odborová organizace ve smyslu § 26 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.).
NahoruVýjimky z možnosti zastupování
Stanovisko jasně vymezuje, že odborová organizace nemůže zastupovat člena v řízeních týkajících se vztahů mezi podnikateli z jejich podnikatelské činnosti a v řízeních s povinným zastoupením advokátem či notářem (např. dovolání dle § 241 zákona č. 99/1963 Sb.). V těchto případech musí účastník využít kvalifikovaného právního zástupce.
NahoruPrávní postavení odborových organizací
Odborové organizace jsou právnické osoby, jejichž právní postavení je chráněno nejen zákonem č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), ale především mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod. Tyto normy zaručují svobodu sdružování a ochranu před zásahy veřejné moci do vnitřních záležitostí odborů.
NahoruPraktický dopad pro soudní řízení
Pro praxi to znamená, že pokud je odborová organizace řádně zapsána ve spolkovém rejstříku, soud nemůže zkoumat její skutečnou odborovou činnost a musí ji připustit jako zástupce člena - s výjimkami výše uvedenými. Rozhodnutí o nepřipuštění zastoupení se nevydává, soud pouze s odborovou organizací jako zástupcem nejedná.
NahoruPobočné odborové organizace a jejich právní osobnost
Stanovisko se vztahuje i na pobočné organizace odborových organizací, které mají právní osobnost a jsou zapsány ve spolkovém rejstříku. Tyto pobočky mohou zastupovat členy za stejných podmínek jako „mateřská“ odborová organizace.
NahoruDopad na další řízení a právní jistotu
Tento judikát přináší právní jistotu účastníkům řízení i soudům - jasně stanoví, kdy je zastoupení odborovou organizací přípustné. Eliminuje riziko svévolného posuzování „skutečné odborovosti“ a posiluje právní ochranu sdružovacích práv podle mezinárodních závazků, zejména v pracovněprávních sporech.
NahoruRiziko ztráty procesního zastoupení kvůli formálním nedostatkům
První riziko spočívá v tom, že účastník řízení, který se nechá zastupovat odborovou organizací, může být vystaven procesnímu selhání, pokud zvolený zástupce nesplňuje formální požadavky zápisu ve spolkovém rejstříku. Pokud organizace není řádně zapsána, soud ji jako zástupce nepřipustí a účastník zůstane bez procesního zastoupení.
Dalším rizikem je, že účastník se může mylně domnívat, že odborová organizace ho zastoupí ve všech typech řízení. Stanovisko výslovně vylučuje možnost zastupování ve věcech vztahů mezi podnikateli z jejich podnikatelské činnosti a v řízeních s povinným zastoupením advokátem nebo notářem. Nesprávná volba zástupce může vést k neúčinnosti procesních úkonů.
Riziko hrozí také v situaci, kdy je plná moc udělena osobě, která není oprávněna jednat za odborovou organizaci podle § 21 zákona č. 99/1963 Sb. (o. s. ř.). Soud pak nebude jednat s takovou osobou a účastník opět zůstává bez účinného zastoupení.
Z hlediska procesní ekonomie je rizikem i to, že soud o nepřipuštění zastoupení odborovou organizací formálně nerozhoduje, ale prostě s tímto zástupcem nejedná. Účastník se tak může dostat do situace, kdy…
