Kdy stát (ne)zaplatí za pomalý soud? Verdikt, který zamíchal kartami v boji o odškodnění!

 NahoruO co v judikátu šlo

V tomto případu chtěl jeden z věřitelů v insolvenčním řízení po státu omluvu a náhradu nemajetkové újmy, protože podle něj soudy postupovaly pomalu a chybně. Tvrdil, že kvůli průtahům při rozhodování o vynětí majetku z majetkové podstaty přišel o možnost bránit svá práva dalšími opravnými prostředky. Nejvyšší soud ale rozhodl, že pokud zákon nestanoví přesnou lhůtu, nelze mluvit o nesprávném úředním postupu jen proto, že soud nejednal dostatečně rychle.

 NahoruKdy stát odpovídá za průtahy

Zásadní je, že stát odpovídá za průtahy jen tehdy, když zákon jasně stanoví, do kdy má být rozhodnutí vydáno (například do 30 dnů). Pokud zákon mluví jen obecně („bezodkladně“, „s nejvyšším urychlením“), soud musí zkoumat, zda byla doba přiměřená konkrétním okolnostem. Pouhá nespokojenost s tempem řízení nestačí k odškodnění.

 NahoruCo znamená „s nejvyšším urychlením“

Judikát vysvětluje, že výrazy jako „s nejvyšším urychlením“ nejsou konkrétní lhůty. Soudy tedy nejsou vázány přesným termínem, ale musí jednat tak rychle, jak to okolnosti dovolují. Pokud však zákon někde konkrétní lhůtu stanoví (například dva měsíce), její překročení už může být nesprávným úředním postupem.

 NahoruPraktické dopady pro běžné lidi i firmy

Pokud čekáte na rozhodnutí soudu a zákon nestanoví jasnou lhůtu, nemůžete automaticky žádat stát o odškodnění za průtahy. Musíte prokázat, že soud jednal nepřiměřeně pomalu a že vám tím vznikla konkrétní újma. Samotný pocit křivdy nebo ztracený čas nestačí.

 NahoruJak řešit pomalost soudů v praxi

Pokud se domníváte, že soud jedná příliš pomalu, je potřeba aktivně upozorňovat na možné průtahy a žádat o urychlení. V případě, že zákon stanoví konkrétní lhůtu a ta je překročena, můžete se domáhat odškodnění. V ostatních případech je rozhodující, zda byla délka řízení přiměřená konkrétním okolnostem a zda vám skutečně vznikla újma.

 NahoruMůžete přijít o šanci na odškodnění kvůli nejasným lhůtám!

Pokud se spoléháte na to, že stát vám zaplatí za každý průtah v soudním řízení, můžete být nepříjemně překvapeni. Judikát jasně ukazuje, že pokud zákon nestanoví konkrétní časový limit, nemáte na odškodnění automatický nárok. To znamená, že i když vám připadá, že soudy pracují pomalu, nemusí to být z pohledu práva chyba.

Dalším rizikem je, že pokud nevyužijete všechny dostupné opravné prostředky včas, můžete přijít o možnost bránit svá práva. Soud vám totiž nemusí uznat, že jste kvůli průtahům opravdu utrpěli újmu, pokud jste mohli podniknout jiné kroky. Není tedy dobré čekat, až soud rozhodne, ale raději jednat aktivně.

Pro podnikatele i běžné občany to znamená, že musí pečlivě sledovat, jaké lhůty a možnosti mají podle zákona. Pokud někde existuje konkrétní lhůta (například „do dvou měsíců“), překročení už může být…