Když se dva soudy perou o stejnou žalobu: komu patří případ s více správními rozhodnutími?

 NahoruO co ve sporu šlo: více rozhodnutí, více soudů?

Judikát č. 3122/2014 Sb. NSS řeší situaci, kdy odvolací správní orgán vydal jediné rozhodnutí, kterým rozhodl o odvoláních proti několika platebním výměrům vydaným různými finančními úřady (Praha 1 a Pardubice). Žalobkyně, z opatrnosti, podala správní žalobu u obou soudů, které by mohly být místně příslušné - Městského soudu v Praze i Krajského soudu v Hradci Králové (pobočka Pardubice). Krajský soud navrhl delegaci věci na Městský soud v Praze s odůvodněním, že většina rozhodnutí prvního stupně padla v Praze.

 NahoruPravidla místní příslušnosti: volba je na žalobci

Nejvyšší správní soud potvrdil, že podle § 11 odst. 2 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) ve spojení s § 64 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.) je v takové situaci příslušných více soudů a žalobce si může svobodně vybrat, kde žalobu podá. Podání žaloby u více soudů je procesně nežádoucí a vede ke vzniku překážky litispendence u soudu, kterému žaloba došla později.

 NahoruPřekážka litispendence: jedna věc, jedno řízení

Pokud žalobce podá žalobu u více místně příslušných soudů, nastává u soudu, kterému žaloba došla později, překážka litispendence (věci zahájené). Ta je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení a vede k odmítnutí návrhu podle § 46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního.

 NahoruDelegace vhodná: výjimka, ne pravidlo

Judikát zdůrazňuje, že tzv. delegace vhodná podle § 9 odst. 2 soudního řádu správního je výjimečný institut, který představuje průlom do zásady zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). K delegaci může dojít jen v ojedinělých případech, kdy by projednání věci jiným než příslušným soudem bylo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší nebo spolehlivější.

 NahoruPraktické dopady: žalobce má volbu, ale i odpovědnost

V praxi tento judikát znamená, že žalobci v obdobné situaci stačí podat žalobu pouze u jednoho z místně příslušných soudů. Výběr je plně na něm, ale opatrnost v podobě podání žaloby u více soudů je kontraproduktivní - riskuje odmítnutí návrhu pro překážku litispendence.

 NahoruOmezení pro delegaci: počet rozhodnutí nerozhoduje

Soud zároveň odmítl argumentaci, že by věc měla být přikázána soudu, v jehož obvodu bylo vydáno více rozhodnutí prvního stupně. Samotný počet rozhodnutí není relevantním důvodem pro delegaci vhodnou, pokud nejsou splněny další podmínky (hospodárnost, rychlost, spolehlivost).

 NahoruZásada zákonného soudce: ochrana před libovůlí

Celý judikát podtrhuje význam zásady zákonného soudce a restriktivní výklad výjimek z místní příslušnosti. Soudy nemohou libovolně přikazovat věci jinam jen proto, že by to bylo pohodlnější či zdánlivě efektivnější - ústavní garance nestrannosti a předvídatelnosti mají přednost.

 NahoruDvojí žaloba - dvojitý problém: Jak snadno přijít o možnost soudního přezkumu

Podání žaloby u více místně příslušných soudů může vést k fatálním procesním důsledkům. Jakmile je totiž žaloba podána u více soudů, nastává u těch, kterým žaloba došla později, překážka litispendence. Tato překážka je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení a vede k odmítnutí návrhu, což může mít zásadní dopad na ochranu práv žalobce.

Riziko spočívá v tom, že soud, kterému žaloba došla později, již nemůže ve věci meritorně rozhodovat, a žalobce tak ztrácí možnost, aby jeho věc byla posouzena v plném rozsahu. V krajním případě může dojít i k procesnímu chaosu, pokud by soudy rozhodovaly nekonzistentně nebo by docházelo ke zbytečným průtahům.

Zajímavým aspektem je,…