Odcizení peněženky dnes může znamenat mnohem víc než obyčejnou krádež - a Ústavní soud právě rozsekl, kdy je zloděj i pachatelem zvláštního deliktu s platební kartou. Změnila se doba, změnilo se právo a právníci teď musí přemýšlet, jak hluboko sahá nepřímý úmysl. Zatímco někteří soudci varují před „vyprazdňováním“ subjektivní stránky trestného činu, jiní vnímají trend kriminalizace i přípravných jednání. Rozsudek je nabitý argumenty o společenských změnách i o tom, co dnes „musí pachatel předpokládat“. Pokud chcete vědět, kdy vám z krádeže peněženky hrozí dvojnásobné obvinění, čtěte dál.
Text vychází z judikátu Nález 128/2014 SbNU, sv.73, K trestnému činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
III. ÚS 3255/13, 19.6.2014
NahoruO co v nálezu šlo
V jádru judikátu šlo o posouzení, zda pachatel, který při krádeži peněženky získá i platební karty, naplňuje znaky přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 zákon č. 40/2009 Sb. Soudy nižších instancí uznaly pachatele vinným nejen z krádeže, ale i z tohoto speciálního deliktu, a Ústavní soud měl rozhodnout, zda takový postup neporušuje základní práva stěžovatele.
NahoruProměna právního pohledu na společenskou realitu
Judikát reflektuje zásadní proměnu v přístupu k tomu, jak soudy hodnotí úmysl pachatele. Už nestačí rigidně vycházet z dřívější judikatury, protože společenské poměry - například rozšíření platebních karet - nutí soudy přehodnocovat, co je „běžné“ a co musí pachatel předpokládat. Ústavní soud připustil, že soudní praxe se musí vyvíjet spolu se společností.
NahoruNepřímý úmysl a jeho důkazní standard
Klíčové bylo, zda lze u pachatele, který odcizil peněženku, automaticky předpokládat nepřímý úmysl opatřit si platební kartu. Soudy dovodily, že v dnešní době je běžné, že peněženky obsahují platební karty, a pachatel je s touto možností minimálně srozuměn. Ústavní soud tento závěr podpořil, pokud je opřen o konkrétní skutkové okolnosti případu.
NahoruPraktické dopady pro právníky
Judikát jasně ukazuje, že právníci musí být při obhajobě i při posuzování skutkových okolností velmi obezřetní. Nestačí argumentovat staršími rozhodnutími - je třeba reflektovat aktuální judikaturu a společenský vývoj. Právníci by měli klienty upozorňovat na to, že i „běžná“ krádež může mít širší právní následky.
NahoruVýznam pro aplikaci § 234 trestního zákoníku
Rozhodnutí posiluje výklad, že ochrana bezhotovostního platebního styku je prioritou a že zákon č. 40/2009 Sb. je třeba vykládat extenzivněji. Pachatel, který si opatří platební kartu (byť i „omylem“ v peněžence), může být stíhán za samostatný delikt, bez ohledu na to, zda kartu použil.
NahoruKontroverze a odlišné stanovisko
Judikát obsahuje i zásadní odlišné stanovisko, které varuje před „vyprazdňováním“ subjektivní stránky a kriminalizací přípravných jednání. Podle tohoto názoru je třeba velmi pečlivě vážit, zda byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty, zejména úmysl.
NahoruZávěrečné poučení pro právní praxi
Pro právníky je tento judikát zásadní připomínkou, že vývoj práva je dynamický a že rigidní setrvávání na starých výkladech může být pro klienta fatální. Při obhajobě je nutné důkladně analyzovat nejen skutkové okolnosti, ale i aktuální trendy v judikatuře a jejich dopad na trestní odpovědnost.
NahoruKrádež peněženky? Pozor, hrozí vám dvojitá trestní odpovědnost!
V dnešní době už krádež peněženky neznamená jen riziko stíhání za přečin krádeže podle § 205 zákon č. 40/2009 Sb. Soudy totiž považují za běžné, že v peněžence budou i platební karty, a to může vést k dalšímu obvinění podle § 234 zákon č. 40/2009 Sb. Právníci by měli klienty důrazně varovat, že se tímto postupem dostávají do zcela jiné kategorie trestní odpovědnosti.
Riziko spočívá v tom, že soudy dnes dovozují nepřímý úmysl opatřit si platební kartu už jen z faktu odcizení peněženky. Tedy i když pachatel tvrdí, že o kartě nevěděl, soud může usoudit, že tuto možnost musel předpokládat. Tento trend je posílen aktuální judikaturou, která reflektuje nárůst bezhotovostních plateb a změnu společenských zvyklostí.
Dalším rizikem je, že obhajoba založená na neznalosti obsahu peněženky bude soudy vnímaná jako nevěrohodná, pokud nejsou k dispozici konkrétní okolnosti, které by tuto verzi podpořily. Právníci musí být připraveni na to, že důkazní břemeno se v této otázce fakticky obrací proti obžalovanému.
Judikát zároveň ukazuje, že rigidní setrvávání na starší judikatuře je v této…
