Může být podpis úředníka tajemstvím? Nejvyšší správní soud rozhodl, co všechno se veřejnost smí dozvědět!

 NahoruO co v případu šlo

Judikát řeší, zda má být vlastnoruční podpis úřední osoby na správním rozhodnutí zpřístupněn žadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nebo zda jde o chráněný osobní údaj podle GDPR. Nejvyšší správní soud rozhodl, že podpis je sice osobní údaj, ale zároveň vypovídá o úřední činnosti a jeho zpřístupnění veřejnosti je povinné.

 NahoruCo znamená podpis v úředních dokumentech

Podpis úřední osoby na rozhodnutí není jen formalita - je to důkaz, že konkrétní úředník vykonal svou pravomoc. Zpřístupnění podpisu umožňuje veřejnosti ověřit, kdo a jak rozhodoval, což posiluje důvěru v transparentnost veřejné správy.

 NahoruKonec „začerněných“ podpisů

Rozsudek jasně říká, že úřady už nemohou svévolně začerňovat podpisy na rozhodnutích - pokud jde o výkon veřejné moci, musí být podpis úředníka zpřístupněn. To platí i v případě, že by podpis mohl být teoreticky zneužit - ochrana soukromí tady ustupuje veřejnému zájmu na kontrole činnosti úředníků.

 NahoruPraktický dopad pro úřady i žadatele

Pro úřady to znamená, že při poskytování kopií rozhodnutí podle zákona o svobodném přístupu k informacím musí podpisy úředníků ponechat viditelné. Žadatelé o informace tak získají plnohodnotné dokumenty, které mohou sloužit například k ověření pravosti nebo kontroly postupu úřadu.

 NahoruOchrana úředníků a možnosti obrany

Pokud by měl úředník obavy ze zneužití svého podpisu, může využít elektronický podpis, který jeho vlastnoruční podobu neukazuje. Soud jasně řekl, že výkon veřejné moci není soukromou záležitostí, a proto je ochrana podpisu v tomto kontextu omezená. Úředníci mají možnost chránit své soukromí volbou způsobu podepisování.

 NahoruNeviditelný podpis - cesta k nedůvěře a právním problémům

Pokud by úřady dál začerňovaly podpisy úředníků, mohou čelit nejen stížnostem žadatelů, ale i soudním sporům. Zatajování podpisů totiž narušuje princip transparentnosti a může vzbuzovat podezření z neprůhledného rozhodování. Každý žadatel o informaci má právo vědět, kdo konkrétně rozhodoval o jeho věci - pokud to úřad neumožní, riskuje ztrátu důvěry veřejnosti.

Nedodržení povinnosti zpřístupnit podpis může vést až ke zrušení rozhodnutí úřadu soudem, což znamená zbytečné průtahy a náklady. Navíc úředníci, kteří své podpisy tají, mohou být vnímáni jako ti, kdo se bojí odpovědnosti za svá rozhodnutí. V krajním případě může být úřad pokutován za porušení zákona o svobodném přístupu k informacím.

Aby se těmto rizikům předešlo, je klíčové, aby úřady správně rozlišovaly mezi ochranou osobních údajů a povinností informovat o…