Rozvazovací podmínka v prominutí dluhu? Nejvyšší soud rozmetal tradiční představy o zániku pohledávek!

 NahoruSpor o pohledávky a prominutí dluhu s háčkem

Judikát řeší spor mezi věřitelem a dlužníkem, kde šlo o to, zda je možné v dohodě o prominutí dluhu sjednat rozvazovací podmínku. Věřitel prominul dlužníkovi pohledávky, ale do smlouvy vložil klauzuli: pokud bude na dlužníka prohlášen úpadek, prominutí dluhu zaniká a pohledávky ožívají. Dlužník skončil v insolvenci a věřitel se domáhal svých pohledávek zpět.

 NahoruProminutí dluhu a rozvazovací podmínka pod drobnohledem

Nejvyšší soud potvrdil, že podle § 548 zákon č. 89/2012 Sb. lze vznik, změnu i zánik práv vázat na podmínku, a to i rozvazovací. Prominutí dluhu je právním jednáním ve prospěch dlužníka a nic nebrání tomu, aby jeho účinky byly podmíněny budoucí nejistou skutečností.

 NahoruObnovení zaniklého práva? Ano, pokud to smlouva umožňuje

Soud jasně deklaroval, že pokud strany výslovně sjednají, že účinky prominutí dluhu pominou při splnění rozvazovací podmínky, není důvod takové ujednání považovat za neplatné. Zánik pohledávky tedy není definitivní, pokud smlouva počítá s jejím „oživením“.

 NahoruNejistota jako klíčový faktor platnosti podmínky

Judikát zdůrazňuje, že podmínka musí být nejistá v okamžiku uzavření smlouvy. I když insolvenční řízení už běželo, nebylo jisté, zda bude úpadek skutečně prohlášen. Tato nejistota je zásadní pro platnost rozvazovací podmínky.

 NahoruDobré mravy a veřejný pořádek obstály

Soud zamítl námitku, že taková rozvazovací podmínka by byla nemravná nebo v rozporu s veřejným pořádkem. Naopak, možnost eliminovat úpadek dlužníka je v souladu s účelem občanského zákoníku.

 NahoruPraktické dopady pro praxi právníků a podnikatelů

Díky judikátu je jasné, že lze uzavírat dohody o prominutí dluhu s rozvazovací podmínkou, což dává věřitelům větší flexibilitu při restrukturalizaci pohledávek. Je však nutné dbát na přesnou formulaci podmínky a její nejistotu v okamžiku uzavření smlouvy.

 NahoruKlíčová ustanovení a jejich interpretace

Judikát se opírá zejména o § 548 a § 1995 zákon č. 89/2012 Sb. a zdůrazňuje význam smluvní volnosti. Právníci by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak jsou podmínky v právních jednáních formulovány a jaký je jejich praktický dopad na insolvenční řízení.

 NahoruHrozí vám „zombie“ pohledávky, pokud podceníte rozvazovací podmínky!

V praxi může dojít k situaci, kdy věřitel i dlužník považují pohledávku za zaniklou, ale díky špatně pochopené nebo nejasně formulované rozvazovací podmínce se dluh „zázračně“ vrátí do hry. Riziko spočívá v tom, že dlužník může být vystaven nečekaným nárokům v insolvenčním řízení, a to i v případě, kdy již s pohledávkou nepočítal.

Dalším nebezpečím je možnost, že rozvazovací podmínka bude shledána neplatnou, pokud nebude dostatečně nejistá v době uzavření smlouvy. Pokud podmínku nastavíte tak, že v době uzavření smlouvy je již její splnění prakticky jisté, soud k ní nemusí vůbec přihlížet.

Věřitelé riskují, že v případě špatně formulované podmínky ztratí možnost vymáhat pohledávku, pokud soud dojde k závěru, že podmínka byla v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Obzvlášť v insolvenčním řízení je třeba dbát na transparentnost a férovost jednání.

Další pastí je nejasné rozlišení mezi odkládací a rozvazovací podmínkou. Pokud není ze smlouvy zřejmé, o jaký typ podmínky se jedná, může být právní účinek zcela jiný, než strany…