Zdravotní pojišťovny v pasti vlastních smluv? Nejvyšší soud otřásl základy cenových dohod ve zdravotnictví!

 NahoruO čem byl spor mezi poskytovatelem a pojišťovnou

Judikát řeší spor mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou o doplacení rozdílu mezi skutečně vynaloženými náklady a úhradami za poskytnutou péči v roce 2017. Poskytovatel tvrdil, že sjednané úhrady nepokrývají ani nezbytné náklady, a odvolával se na ústavní ochranu práva podnikat. Soudy nižších stupňů žalobu zamítly s odkazem na platnost smluvních ujednání a zásadu pacta sunt servanda.

 NahoruSoudní přehodnocení: zásada pacta sunt servanda není všemocná

Nejvyšší soud nově připouští, že i uzavřená smlouva o úhradách nemusí být vždy nedotknutelná. Pokud by v konkrétním případě došlo k protiústavnímu zásahu do práva poskytovatele podnikat - například když úhrady objektivně nepokrývají ani nezbytné náklady - může být zásada pacta sunt servanda výjimečně prolomena.

 NahoruPraktické dopady pro zdravotnická zařízení a pojišťovny

Pro praxi to znamená, že poskytovatelé zdravotních (i sociálních) služeb mají otevřenou cestu bránit se v extrémních případech proti nevýhodným smlouvám, pokud prokáží, že systémově dochází k přenášení nákladů na jejich bedra. Pojišťovny si musí dát pozor, aby sjednané úhrady nebyly zjevně pod hranicí nezbytných nákladů.

 NahoruRelevantní právní úprava a judikatura

Judikát se opírá zejména o § 17 odst. 1, § 17a zákona č. 48/1997 Sb. ve znění do 4. 8. 2013, a navazuje na nálezy Ústavního soudu (zejména Pl. ÚS 19/13, IV. ÚS 2545/16, II. ÚS 565/21). Důležitá je i aplikace § 1800 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. a obecná zásada pacta sunt servanda.

 NahoruKdy může být smluvní úprava prolomena

Soudy budou muset v budoucnu individuálně zkoumat, zda konkrétní nastavení úhrad v dané smlouvě skutečně nevede k protiústavnímu zásahu do práva podnikat. Není možné paušálně odmítat nároky poskytovatele jen proto, že smlouva byla uzavřena. Klíčové bude prokázání systémového přenášení nákladů a nemožnosti pokrýt ani nezbytné náklady.

 NahoruVýznam pro další spory

Judikát výrazně posiluje postavení poskytovatelů zdravotních služeb v jednání s pojišťovnami a může být precedentem pro další spory, kde je v sázce ústavní ochrana podnikání. Soudy budou muset být citlivější k reálným dopadům smluvních ujednání na ekonomickou existenci poskytovatelů.

 NahoruParagrafy, které hrají hlavní roli

Klíčové jsou § 17 odst. 1, § 17a zákona č. 48/1997 Sb., § 1800 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V praxi je nezbytné analyzovat nejen text smlouvy, ale i její faktický dopad na schopnost poskytovatele pokrýt nezbytné náklady na péči.

 NahoruRiziko: Smluvní úhrady jako protiústavní past pro poskytovatele služeb

Uzavření smlouvy o úhradách zdravotních služeb s pojišťovnou již samo o sobě neznamená, že jste v bezpečí - pokud úhrady nepokrývají ani nezbytné náklady, můžete být vystaveni protiústavnímu zásahu do svého práva podnikat. Soudy již nebudou automaticky stát na straně zásady pacta sunt servanda, pokud prokážete, že systémově nesete ztrátu kvůli poddimenzovaným úhradám. Riziko spočívá v tom, že vaše podnikání může být ekonomicky neudržitelné, i když formálně dodržujete smluvní závazky. V krajním případě se z platné smlouvy může stát nástroj, který vám znemožní pokrýt ani základní provozní náklady. To může vést nejen ke ztrátě ekonomické stability, ale i k ohrožení poskytování péče.

Aby se poskytovatelé vyhnuli tomuto riziku, je nezbytné důkladně analyzovat návrhy smluv a dodatků, zejména s ohledem na reálné náklady a předvídatelné výdaje. Při vyjednávání úhrad je nutné aktivně prosazovat doložení skutečných nákladů a požadovat odpovídající kompenzaci. Pokud již smlouva byla uzavřena a ukáže se,…