Myslíte si, že stačí napsat dovolání a Nejvyšší soud se jím musí zabývat? Omyl! Ústavní soud právě ukázal, že i „skutková otázka“ může být právním problémem. Jeden pracovní spor odhalil, jak nebezpečné je zaměňovat vady dovolání s nesouhlasem se skutkovým stavem. Kde je hranice mezi skutkovými a právními námitkami? Tento judikát vám to ukáže bez servítek!
Text vychází z judikátu Nález 149/2017 SbNU, sv.86, K porušení práva na soudní ochranu v případě odmítnutí dovolání pro vady při uplatnění dovolacího důvodu, jehož podstatou je skutková otázka
I. ÚS 729/17, 10.8.2017
NahoruO co šlo v pracovním sporu
V tomto judikátu Ústavní soud řešil ústavní stížnost zaměstnance, který byl okamžitě propuštěn pro údajné porušení povinností při kontrole taxislužby. Spor se točil kolem otázky, kdo měl povinnost sepsat kontrolní protokol - zda stěžovatel, jeho kolega, nebo oba. Zaměstnanec tvrdil, že povinnost měla pouze vedoucí osoba, soudy však vycházely z toho, že odpovědnost nesli oba kontrolní pracovníci podle zákona č. 552/1991 Sb.
NahoruJak rozhodoval Nejvyšší soud
Nejvyšší soud odmítl dovolání zaměstnance s odůvodněním, že dovolací námitky jsou skutkové, nikoli právní. Podle Nejvyššího soudu šlo pouze o nesouhlas s hodnocením důkazů a skutkovými závěry, což není přípustný dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád).
NahoruÚstavní soud: Skutková otázka může být právní
Ústavní soud dal jasně najevo, že zaměňovat skutkové otázky za vady dovolání je chyba. I když dovolatel napadá skutkové závěry, může tím současně namítat nesprávné právní posouzení věci - například způsob, jakým soud hodnotil důkazy nebo aplikoval zákon. Klíčový je § 241b odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb.
NahoruPrávní význam judikátu
Judikát potvrzuje, že dovolací soud nesmí mechanicky odmítat dovolání jen proto, že se dovolatel zabývá skutkovými otázkami. Pokud dovolání obsahuje i právní argumentaci, musí ji soud řádně přezkoumat. To je zásadní pro ochranu práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
NahoruDopady do praxe
Pro advokáty i soudce je tento judikát varováním: při odmítání dovolání je třeba pečlivě rozlišovat mezi skutkovými a právními námitkami. Dovolání, které obsahuje právní argumenty, nesmí být odmítnuto pro vady. Jinak hrozí zásah do práva na spravedlivý proces.
NahoruKteré paragrafy jsou stěžejní
Judikát pracuje zejména s § 241a, § 241b a § 243c zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), dále s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Ústavní soud také připomněl úlohu § 237 občanského soudního řádu.
NahoruCo si z toho odnést
Pokud dovolání obsahuje argumentaci týkající se nesprávného právního posouzení, nesmí být odmítnuto pro vady, i když část námitek míří do skutkových zjištění. Soudy musí vždy přezkoumat, zda dovolání skutečně postrádá právní důvod, nebo zda obsahuje i právní otázky, které mají být posouzeny.
NahoruRiziko svévolného odmítnutí dovolání: Když soud přehlédne právní jádro věci
Největším rizikem, které tento judikát odhaluje, je možnost, že dovolací soudy budou i nadále odmítat dovolání s odkazem na skutkový charakter námitek, aniž by pečlivě rozlišily, zda dovolání skutečně neobsahuje právní otázky. Takový postup může vést k upření práva na soudní ochranu a zásadnímu zásahu do práv účastníků řízení.
Pokud advokát nepřesně vymezí dovolací důvod, hrozí, že jeho klient přijde o možnost meritorního přezkumu, což může mít vážné profesní i osobní důsledky. Je proto nezbytné, aby dovolání obsahovalo jasnou právní argumentaci a bylo podloženo relevantní judikaturou.
Dalším rizikem je, že soudy nižších stupňů budou spoléhat na formální přístup dovolacího soudu a nebudou dostatečně pečlivé při hodnocení právních otázek, které mají dopad na základní práva a svobody účastníků.
Pro právníky znamená tento judikát povinnost pečlivě analyzovat skutkové i právní aspekty případu a jasně oddělovat skutkové námitky od…
