dnes je 23.5.2025

Input:

Když vám stát zakáže plot kvůli povodni, i když tam voda nebyla 150 let: Kde končí právo majitele a začíná ochrana před velkou vodou?

23.5.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Co když vám úřad prohlásí dům za součást záplavového území a vy nesmíte ani postavit plot? Tento případ ukazuje, že i když sto let nezapršelo, stát vás může omezit - a soud to potvrdí. Kde je hranice mezi ochranou majetku a povinností chránit před povodněmi? Přečtěte si, co to znamená pro každého vlastníka nemovitosti.

Text vychází z judikátu č. 3609/2017 Sb. NSS, Opatření obecné povahy: stanovení záplavového území; diskriminace vlastníka nemovitosti
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2017, čj. 1 As 190/2016-41)

Úřad určuje záplavová území podle objektivních dat

Judikát řeší situaci, kdy byl rodinný dům zahrnut do záplavového území na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu. Majitel se bránil, že je tím zásadně omezen ve svých právech - nesmí stavět plot, přestavovat dům, hodnotu nemovitosti to snižuje. Soud potvrdil, že úřad musí vycházet z objektivních dat a matematických modelů, ne z přání vlastníků nebo z toho, zda tam povodeň skutečně někdy byla.

Omezení vlastnických práv kvůli ochraně před povodněmi

Pokud je vaše nemovitost v záplavovém území, musíte počítat s omezeními. Nemůžete volně stavět, přestavovat nebo měnit pozemek, často ani postavit plot. Tyto zásahy jsou podle soudu přípustné, pokud vycházejí z objektivních důvodů - například z polohy nemovitosti a reálného rizika povodně.

Rozdílné zacházení není automaticky diskriminace

Judikát zdůrazňuje, že není diskriminací, když jsou různá území posuzována rozdílně - například kvůli tomu, že někde je potok zatrubněn a jinde volně teče. Pokud je rozdíl dán reálnými charakteristikami terénu a vodního toku, úřad může různým vlastníkům uložit různá omezení.

Úřad musí být aktivní, ne jen pasivní kontrolor

Vodoprávní úřad nesmí jen převzít podklady od správce toku, ale musí sám ověřit správnost údajů a rozhodnout na základě skutečného stavu. Pokud má vlastník výhrady, měl by předložit konkrétní důkazy - nestačí jen tvrdit, že povodeň nikdy nebyla.

Praktické dopady pro vlastníky nemovitostí

Pokud vlastníte dům nebo pozemek v blízkosti vodního toku, můžete se kdykoli ocitnout v záplavovém území - a to i v případě, že v okolí dlouhá léta žádná povodeň nebyla. To znamená omezení stavebních úprav, nižší hodnotu nemovitosti a povinnost respektovat rozhodnutí úřadů, které jsou vázány objektivními kritérii, nikoli vaším přáním.

Vaše nemovitost může být omezená, aniž byste to tušili - a obrana je složitá

Mnoho vlastníků nemovitostí netuší, že jejich dům může být zařazen do záplavového území na základě modelů a statistik, které nemají s jejich osobní zkušeností nic společného. Pokud úřad rozhodne, že vaše parcela spadá do rizikové zóny, můžete přijít o možnost stavět, přestavovat nebo dokonce i o část hodnoty svého majetku - a to bez ohledu na to, zda tam povodeň někdy byla. Riziko spočívá v tom, že soudy tato omezení potvrzují, pokud jsou doložena objektivními daty.

Další hrozbou je, že pokud budete chtít rozhodnutí úřadu napadnout, nestačí jen poukazovat na absenci povodní v minulosti. Musíte přijít s konkrétními důkazy, například s odborným posudkem, který zpochybní použitá data nebo matematické modely. Jinak vaše námitky soud smete ze stolu jako nedostatečné.

Rizikem je rovněž pasivita úřadů - pokud správce toku navrhne záplavové území a úřad to jen formálně potvrdí, můžete mít pocit, že o vašem majetku rozhoduje někdo, kdo nikdy nebyl na místě. Soud však požaduje, aby úřady byly aktivní, ale v praxi je těžké tuto povinnost vymáhat.

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...