Myslíte si, že když už jednou rozjedete ústavní stížnost, nemůže ji nic zhatit? Omyl! V tomto případu Ústavní soud ukázal, že bez aktuálního zásahu do práv nemá smysl pokračovat. Stačí, aby žadatel o informace svou žádost stáhl, a celý spor se stává bezpředmětným. Právníci, pozor na timing a procesní taktiku! Čtěte, jak může být vaše snaha chránit obchodní tajemství smetena ze stolu jediným podáním protistrany.
Text vychází z judikátu Usnesení 18/2017 SbNU, sv.87, K aktuálnosti zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod při rozhodování o ústavní stížnosti
IV. ÚS 227/17, 31.10.2017
NahoruO co v judikátu šlo
Judikát IV. ÚS 227/17 řeší ústavní stížnost společnosti ČEZ, která brojila proti rozhodnutím správních soudů ohledně povinnosti poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Stěžovatelka tvrdila, že není veřejnou institucí a nemá tedy povinnost poskytovat informace, které byly zároveň označeny jako obchodní tajemství. Ústavní soud však posuzoval stížnost v situaci, kdy žadatel o informace svou žádost stáhl a správní řízení bylo zastaveno.
NahoruZásah do základních práv musí být aktuální
Klíčovým právním aspektem je požadavek, aby zásah do ústavně zaručených práv byl v době rozhodování o ústavní stížnosti stále aktuální a bezprostřední. Ústavní soud jasně deklaroval, že pokud žadatel stáhne žádost a řízení je zastaveno, zaniká i aktuálnost zásahu, což činí ústavní stížnost bezpředmětnou. Bez přítomnosti „živého“ zásahu nelze pokračovat.
NahoruVýznam pro procesní taktiku
Judikát má zásadní dopad na procesní strategii subjektů, které se brání poskytování informací. Pokud protistrana stáhne žádost, ztrácí obrana proti poskytnutí informací svůj význam, a to i v případě, že existuje právní nejistota ohledně postavení dle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Tento moment je pro praxi mimořádně důležitý.
NahoruNezpůsobilost bagatelních nákladů vyvolat zásah do práv
Ústavní soud se vypořádal i s námitkou, že povinnost uhradit náklady řízení představuje zásah do základních práv. Pokud je však částka bagatelní, nelze ji považovat za reálné porušení práv. Tento výklad je významný pro budoucí argumentaci v obdobných případech.
NahoruJudikatura k povinným subjektům
Judikát reflektuje i předchozí judikaturu (např. IV. ÚS 1146/16), která stanovila, že ČEZ není veřejnou institucí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Přesto však Ústavní soud odmítl stížnost z procesních důvodů, neboť chyběla aktuálnost zásahu.
NahoruPrincip mootness v českém ústavním právu
Judikát zdůrazňuje princip „mootness“ - tedy že Ústavní soud nezasahuje, pokud již není přítomný živý spor. Tím se přibližuje zahraniční doktríně a posiluje požadavek na minimalizaci zásahů do pravomocných rozhodnutí a efektivitu soudního řízení.
NahoruPraktický dopad pro právníky
Pro praxi je klíčové monitorovat nejen vlastní procesní kroky, ale i kroky protistrany. Stažení žádosti může zcela zhatit veškeré právní úsilí a uzavřít cestu k meritornímu přezkumu. Právníci musí být připraveni na to, že ústavní stížnost není univerzálním nástrojem, pokud již není co chránit.
NahoruKdyž vám žadatel „vypne spor“: Riziko ztráty soudní ochrany v důsledku zpětvzetí žádosti
Největším rizikem, které z judikátu vyplývá, je možnost, že žadatel o informace stáhne svou žádost, čímž zásadně ovlivní průběh i výsledek celého sporu. Tímto krokem může být vaše ústavní stížnost nebo jakýkoliv opravný prostředek fakticky „vypnut“, protože odpadá aktuálnost zásahu do vašich práv. Právníci, kteří spoléhají na meritorní přezkum, musí počítat s tím, že protistrana drží v ruce silnou procesní kartu.
Zpětvzetí žádosti znamená, že správní řízení je zastaveno a žádné informace poskytnuty nejsou. Tím se stává jakékoliv napadání rozhodnutí naprosto bezpředmětným - soudy již nemají co přezkoumávat a vaše argumentace zůstává nevyslyšena. V praxi to znamená, že i složitě připravovaná právní strategie může být zmařena jediným podáním protistrany.
Pokud byste chtěli pokračovat v ochraně svých práv, narazíte na procesní nemožnost - ústavní soudnictví vyžaduje aktuální zásah, nikoliv hypotetickou újmu. Váš případ se tak může stát typickým příkladem „mootness“, kdy soud odmítne stížnost jako bezpředmětnou, bez ohledu na její původní…
